středa 19. září 2012

     Terén, ve dvou, hotová romantika.
     Jakože já a Amík sice pod sedlem, ale za to spolu mimo jízdárnu.
     Není to krása?

     I když jistý defekt služčina akce měla, a to fakt, že jsme nešli cválat. A to nechápu, vždyť dnes bylo naprosto ideální počasí, jít si zacválat, přinejmenším ten 1.800m dlouhý luční okruh. Protože když pro nás odpoledne služka přišla, tak pršelo, a to je prostě nejvíc, protože v dešti vás mouchy neprudí a lépe se v tom utíká.

     Jenomže to by si blbka nesměla na sebe vzít jen deset svetrů a vestu. A že bez bundy moc daleko nepojedeme, aby se v případě přeháňky šlo urychleně vrátit. Srabka! Kam se poděly její kecy, že není z cukru a že je to jenom déšť?

     Notabene když pak vůbec nepršelo a naopak svítilo úžasné podzimní sluníčko?

     Je blbá. A pak se diví, že se chováme tak, jak se chováme, a přitom si za to může ona sama!

     Hned cestou z pastviny do stáje totiž probíhala obligátní soutěž „kdo sežere víc trávy“, protože když dva chudáčkové koníčkové smýkají jednou služkou, je soutěžení nemálo zábavné. Tedy do chvíle, než na vás vyběhne chundelatý pejsek, kterého já se z principu bojím a kvůli kterému je NUTNÉ odskočit, nejlépe tak, aby služka nevěděla, jestli bránit svůj levý zdevastovaný palec anebo pravé ze včerejška natažené lýtko, aby se hezky projela blátem, za mohutné nadávání, co všechno jsme (přestože většinu z toho nejsme ani náhodou).

     A nakonec jsme museli vyklusat lípu. Jakože až úplně nahoru, s jednou přestávkou (necháme je nadechnout) a rovněž se služčinými kecy, jak jsme rádi, že vůbec jsme rádi, protože absence práce v kopcích je víc než znatelná.

     Chtěl bych vidět ji, trubku, jak kluše do kopce v začínající zimní srsti. Zdechla by v půli první třetiny, chytrolínka.

     Váš chudáček koníček 

19092012815

19092012814





(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: