středa 3. října 2012

     Zrada.
     Velká zrada!
     Nechali jsme se zblbnout, včerejškem. Taková potupa!

     Takže když jsme uslyšeli, že už naši dvounozí jdou po cestě nahoru na pastvinu, pospíchali jsme ke vchodu, v naivní představě, že bude večeře. A ono houby. Práce byla! A ještě k tomu se nám služka posmívala, jak jsme hloupě naletěli.

     Už jsem psal, že je úplně, ale úplně blbá?

     A museli jsme na jízdárnu, což se dalo čekat. Nejdřív jsme pracovali s holčičkami, kterým znovu Iva se služkou naordinovaly kavaletovou práci, protože minule to stálo za starou bačkoru a služka odmítá připustit možnost, že bidla na zemi žerou Finům nožičky (což rozhodně žerou!). A tak jsme to museli procvičovat, což byl děsný vopruz, a co ještě hůř, po přestávce si na mě sedla sama služka a nutila mě do toho i ona, zatímco Amík si vesele skákal s Ivou.

     A já pořád jako trouba čekal, kdy já budu skákat. Pokaždé, když mi služka udělila pobídku do cvalu, jsem už honem hledal, co a kde a jak čeká na přeskočení, jenomže služka mě vůbec k ničemu nepřivedla, přestože jsem naznačoval, že třeba tamhle nebo hned tady anebo co třeba tamten... Jenomže ono nic. Tedy kromě blbých kavalet, uvolňovacích cviků, přechodů a snah mě ohnout na obě světové strany.

     A když pak ze mě seskočila a předala mě na krokování Adélce, dost jsem nechápal, co se vlastně děje, protože Amík pořád skákal a já nic.

     Něco je špatně. A nejhorší je, že v tom nemám prsty já. To jáá bych měl vymýšlet formy bojkotu, vztahující se k sobotě, a ne že mě služka sprostě a podle zmate a já z toho budu úplně rozhozený!

     A někdo nám dluží mrkev. Mno?

     Váš chudáček koníček

P1470455

P1470454




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: