neděle 7. října 2012

     Jistá věc se dvoužcům musí uznat, ohledně počasí to fakt vychytali.

     Protože obrat, který nastal, ani nelze dostatečně popsat, protože to bylo ještě horší, než když se žení všichni čerti.

     I když radši nevědět, co se ženilo. Teplota klesla o deset stupňů, a jak včera pilně svítilo sluníčko, tak dnes neméně pilně lilo a lilo a lilo. Takže žádná radostná skutečnost, tedy kromě faktu, že Iva poslechla služčin rozkaz a opravdu nám otevřela nahoru na třetí pastvinu, a vypadá to, že už neomezeně.

     I když známe své lidi. Preventivnější je zůstávat ve střehu a z ničeho se zbytečně neradovat.

     Pod sedlo jsme tentokrát museli oba dva, já i Amík. Protože co čert nechtěl, a že čerti v dnešním dni toho sehráli fakt hodně, déšť postupně ustal, a tak na nás naběhly dvounožky, dokonce v hojném počtu. A hrrr dolů a hrrr pod sedlo, jakože vstřebat kyselinu mléčnou. Akorát že oběma áčkům (Anetka-Adélka) stále ještě nedochází důležitost času ve spojitosti se světlem, takže než mě vyčistily, byla skoro tma, a co hlavně, mezitím mi odešel Amík, kterého vzala na vycházku jeho majitelka.  

     Takže traumíčko. Ještěže lijáky udělaly z jízdárny tankodrom, takže obě áčka musela jezdit v kroku, na mělčích místech, a aby to neměla jednoduché, požadovala po nich Iva, abych vyšlapával poctivě dopředu a na otěži. Taková zrada!

     Protože co si budeme namlouvat, svižný krok je ještě větší vopruz, než spící poloklus.

     Ale tak přežil jsem to. I áčka Ivino kibicování přežila, takže příště asi přijdou znovu.

     Život opravdu není spravedlivý.

     Váš chudáček koníček 

04102012834
04102012835




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: