středa 24. října 2012

     Středa.

     Krve by se v nás nedořezali, když jsme přiběhli k napajedlu a se služkou tam stálo jedno Áčko. Přece jenom byla středa, což vždycky znamenalo jízdárnu, a spojení služky a dítěte prostě nevěstí nic dobrého, což platí i pro pozdní odpolední hodiny.

     Ale naštěstí se jednalo o výpomoc, nikoliv o odlovení chudáčků koníčků za účelem jezdecké tyranie. Ani ohlávky s sebou dvounozí neměli, takže náš prvotní šok zaplavila úleva a již s lehkostí bytí jsme zařadili trojku, aneb obligátní soutěž, kdo v blátě vyrobí excelentnější smyk, nejlépe s doprovodnou šarvátkou, jakože po sobě kopnout a tak.

     Pro což služka nemá pochopení, ale na tom není nic nového. Naopak je s podivem, že si ještě za ty roky nezvykla.

     A také už zvesela kašleme. Jakože už naplno. U mě se s tím více méně počítalo, protože chronickou dušnost mi endoskopické vyšetření diagnostikovalo už před sedmi lety, ale u Amíka služka doufala v zázrak, co se týče kašle. A to i přes fakt, že po vyšetření veterinář upozornil na skutečnost, že 60% plic je po loňském zápalu u Amíka nenávratně poškozeno a že jakmile dojde k podráždění, potíže se budou vracet.

     A pravdu měl doktor, nikoliv služka. Ta skuhrala, že zásobu acetylcysteinu nakoupila zbytečně, protože než se začalo krmit i senem, byli jsme zcela bez potíží, tedy pokud se nepočítají pročišťovací výtoky z nosu, které velmi rád utírám do služky.

     Nakonec bude ráda, že má acetylcystein na celou zimu, akorát tedy nevím, kdo jí ho dobrovolně bude žrát. Já tedy rozhodně ne!

     A tak už chrchláme, oba dva. A každý po svém, já tradičně od průduškové trubky, Amík zhluboka, protože ten to tahá z nitra plic. A soupeříme, kdo bude mít hezčí nudli, což ve služce podmiňuje obohatit plán o klidnější práce, abychom pohybem sopel odčerpávali, ale naštěstí má fofr, takže nestíhá.

     Takže jí na to kašleme naprosto bez zábran.

     Váš chudáček koníček 

P1470768




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: