pátek 19. února 2010

Důrazně žádám o přeškolení činů mé služky, především položky „mrkev“.

Anebo ještě lépe: vysvětlete, prosím, služce, že přivézt místo mrkve Duvaxyn, je nejen v rozporu s kodexem chudáčka koníčka, ale především nepředstavitelným duševním traumatem!

A klidně jí to vysvětlete drsně, protože je evidentně natvrdlá. Nebo snad já můžu za to, že si uvědomili, že lhůta pro očkování chřipky je zítra? To se najednou k chudáčkovi koníčkovi spěchá, když se může do něho zabodnout jehla! A mrkev? Že prý nestíhala, čúza, že měli z pekla (ona to tedy řekla hůře) štěstí, co se týče vakcíny na skladě u veterinářky, protože náhodou si objednávali i jiní majitelé chudáčků koníčků, jinak by služka těžce utřela.

No a v kosmickém fofru dorazila, ďábelsky se zachechtala a vrhly se na mě!

Ve dvou, protože jakmile jsem ucítil betadinku, okamžitě jsem se snažil utéct. Služka mě očkovala za pochodu, páč jak už mě noha nebolí, tak jsem couval a couval a couval, a byl bych klidně couval i kilometr, kdyby mi to ovšem k něčemu bylo. Žádné ťuťu-ňuňu, nýbrž „honem, honem“, zabodla do mě injekci, a já jsem málem umřel strachy.

Dostane zítra vynadáno, trubka, protože mi tam vyleze boule.

Ale aspoň, že neměla v plánu jít jezdit. Že prý má uplynulého týdne dojíždění do školy plné brejle, že nechce zimu ani vidět a že chce jaro. Hurá! Skiöring mi evidentně nehrozí.

Sníh taje před očima. Ubývá ho a vylézají sračky, takže nevědět, v čem budeme stát za pár dní. Už ani nedostáváme deky na noc, protože je nám vedro, a ze všeho nejvíc nás baví běhat a běhat a běhat, ke Klárčině neutuchající radosti, protože Klárka pak složitě řeší, jestli nás sušit, nesušit, odpotit, neodpotit... Služka má jiný názor: vysrat se na nás, prý.

Ale služka je blbá, ta tomu nerozumí. A omlouvám se za ekvivalent vulgárního slova, i když byste měli uznat, že výstižněji dané situace opravdu vyjádřit nejdou.

Děkuji za pochopení.

Váš chudáček koníček



(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: