čtvrtek 20. až pondělí 31. prosince 2012

     Naprostá paráda.
     Jako chápete to... Mám pro sebe dvě holky.
     Já!
     Já, který si nikdy ani neškrtl, protože pokud ve stádě bylo něžné pohlaví, okamžitě mě silnější jednotka od objektu separovala.

     Anebo mě separoval samotný objekt, ale to bych nerad rozebíral. S výjimkou Dens, která byla jenom moje především díky faktu, že jsme spolu byli sami, a která samozřejmě pokukovala a toužila po Sevíkovi, jsem si nikdy téhle pozice neužil.

     A teď mám dvě holky! K závisti stáda, které bydlí naproti, protože tam se o jednu dámu dělí tři mužští, a kterým jsem mou černou partnerku sebral! Protože ona první dny místo žraní toužebně hypnotizovala právě protější kolektiv, takže moje přestěhování nemálo vytrhlo trn z paty Klárce, co se týče zabydlení její nové kobylky.

     Džíny, černá kobylka, se velmi líbí služce, a nejen proto, že je černá. Navíc jde o hezké vzpomenutí na staré časy, protože otcem kobylky je plnokrevný Varadero, na kterém svého času služka velmi ráda jezdívala, a že prý spolu vypadáme hezky, když tvoříme černo-bílou kombinaci. Byť občas máznutou rezavým flekem, protože druhá moje kobylka je ponička Rozárka.

     Prostě život jak má být. Služka mě dobře odložila, a co hlavně, další dny za mnou nepáchla, protože byla až do Nového roku pryč, do práce dojížděla z druhého bydliště. Takže absolutně žádné pruzení či hrozba nápadu typu "jé, hele, sníh, nepůjdeme jezdit?"

     Jedním slovem ráj. Kéž bude trvat dlouho!

     A protože jde o poslední zápisek roku 2012, je mou povinností věrným čtenářům popřát, ať se jim i nadále daří. A snad zůstanou Deníčku chudáčka koníčka věrni, i přes... DROBNÉ... komplikace:-)

     Váš chudáček koníček




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: