čtvrtek 2. května 2013

     Pořád na pastvině, s Amíkem a mou jedinou vyvolenou Džínou.

     Kecal bych, že mě Amík už nechává na pokoji, protože jeho tendence na mě natvrdo útočit ještě nepominuly, ale naštěstí chce Džína mě, nikoliv Amíka. A co je extrémně milé, začala mě před ním bránit. Tedy jako asi bych se měl stydět, že mi ochranku dělá ženská, ale vzato do detailu, Amík je gentleman a gentlemané holky nebijou. A tak když se mě chystá bleskově zabít a Džína vstoupí mezi jeho a mě a ještě po něm hrábne, vyklidí pole.

     Což je samozřejmě paráda. Otázkou je, jestli se v Amíkovi mezitím nenakumuluje nějaká systematická odplata, ale zatím to vypadá velmi pozitivně. Amík mě sice sem tam prožene, ale už bez brutálních stop v mém bílém kožichu, a už ani nemusím panicky prchat skrz trní.

     Což fakt bolelo, byly ve mně vyryté takové čáry, jako kdyby se mě pokoušely zabít hrábě.

0002

0003

     Chudinka nožička už mě nebolí, otok je definitivně pryč a nevykazuji žádné známky pajdání, takže už nemusím chodit stát do řeky. Akorát doufám, že služku nepopadne nutkání na mě štvát doktora, aby mou případnou neschopenku měla potvrzenou i profesionálně. Ale i tak mi práce tenhle týden nehrozí, sedlo uvidím až ten další, a to se říká „kdo ví, jestli“. Služčin plán „stihneme druhé letošní Děpoltky“ totiž pohřbila právě moje chudinka nožička, protože jak jsem doteď chodil jenom terény, měl jsem tenhle týden zahájit i práci jízdárenskou. K čemuž nedošlo, a protože děpoltovické závody jsou už za tři týdny, usoudila služka, že než muset přípravu lámat přes koleno, že je jednodušší se na to vybodnout.

     Tiše jsem zíral.

     Protože tolik moudrosti jsem od ní už pekelně dlouho neslyšel. Ona je vůbec letos nějaká divná, co se týče závodů. Vloni vyhrožovala, že postoupíme o level výš a plánovala tréninky už v únoru, a zatím je realita taková, že jsem jízdárnu pod svými kopyty viděl jednou. Tak jako já s jejím „a já se na půlroční zimu můžu zvysoka něco a ze zásady ODMÍTÁM masochisticky trénovat, dokud nebude TEPLO“ bezvýhradně souhlasil, ale teď už zima není a skutek utek.

     Ale zase abych to nezakřiknul, zítra může být všechno jinak. Jízdárna je totiž trapně sjízdná, takže bude lepší preventivně mlčet a tvářit se, jakože nic. A pokud možno s Džínou po boku.

     Váš chudáček koníček

0000

0001




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: