neděle 2. června 2013

     Cestu pohádkovým lesem ve verzi Titanic organizátoři odpískali po zjištění, že i les je chození nezpůsobilý, těm nejmenším by teklo do holinek a ti ještě menší by nejspíš zmizeli pod povrchem. Pro nás to znamenalo nudit se ve stáji, což na rozdíl od včerejška kdovíjak záživné nebylo, ale ohledně počasí nebylo co řešit, od rána lilo a lilo a lilo. Ale tak slámy má nakřečkováno služka dost, takže žádný stres.

     Seno totiž nežereme. Proč žrát průměrné seno, když je libová sláma?

     Služka s Ivou řešily, jak s námi naložit v případě, že by se z nebe valící se živelná pohroma uklidnila, protože na tyhle výkyvy jsou i deky krátké. Ale počasí je polemizovat nenechalo, lijáky pokračovaly bez přestávky do večerních hodin a odsoudily nás k další noci ve stáji. Ale jako že bychom začali likvidovat interiér, to fakt ne, většinu dne jsme proklimbali a dokonce i moje nálevka pozbyla sobotního objemu, což není příjemná prognóza, co se týče případné neschopenky.

     Ale tak jsou horší věci. Třeba odtržení od černé, protože tu bych měl vedle sebe mnohem radši než Amíka. Ještě kdyby to chápala služka a nějak to zařídila. Jenomže to by musela myslet na potřeby chudáčka koníčka víc než na své vlastní.

     Váš chudáček koníček





(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: