pátek 12. července 2013

     Hurá!
     Na závody se nepojede.

     A hrdou příčinou není má pondělní promenáda, nýbrž počasí, protože počasí to zařídilo naprosto bombasticky. V tomhle směru je služka tak trochu v pasti, protože to ona po letošní půlroční zimě a červnovém období dešťů přísahala, že se už nikdy nebude rouhat proti slunečnému počasí, a nemohla tudíž nadávat, že už přes dva týdny nepršelo.

     A co udělá travnaté kolbiště, když dva týdny neprší?

     Je tvrdé, pokud se nezavlažuje. A jestli služka v hloubi své černé duše tajně doufala, že vydatně zaprší a Louny klapnou, doufala marně, nespadla ani kapka. A tak nás ráno v slzách odhlásila, a když jsem jí odpoledne ve volnosti předváděl rozličnou plejádu hýbacích variací bez jediného náznaku pohybové anomálie, vypadala, že mi provinilou chudinku nožičku půjde utrhnout a poté mě s ní zmlátí.

     Jenomže to by mě musela napřed chytit, což dnes fakt nešlo. Notabene k večeru, když nás přesunuli na Amíkovu zimní pastvinu, kde je sice metr třicet vysoká tráva, ale zase tam chybí moje černá kráska, protože Klárka její pobyt v rizikovém území odvolala. A to bylo nutné akutně řešit, takže jsme na sebe s mou černou kráskou řvali přes údolí a samozřejmě jsme pilně běhali, aby se služka mohla kochat mým skvostným pohybem v oblacích pylu, na který je ona extrémně alergická.

     Ale dobře jí tak!
     Nemá mě stěhovat od mé černé krásky.

     Co já si teď počnu?

     Váš chudáček koníček

120720131696




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: