pondělí 22. července 2013

     Něco je špatně.

     Tedy ono je pořád něco špatně, ale mou povinností je tuto politování hodnou skutečnost denně připomínat, protože naděje v lepší zítřky umírá poslední.

     Viz model „den po závodech na vycházku“, kvůli efektivnějšímu vstřebávání kyseliny mléčné. Jako proti vycházce vcelku nic nemám, i když nade mnou stále visí vize Damoklova meče v podobě gogue, ale když na vycházku odejde pouze Amík, zatímco já musím jít zaklusat na jízdárnu, to lze kategorizovat coby naprostou nehoráznost.

     Jako o co dvounohým jde?
     Devastovat aspoň mou bílou duši, když už nic jiného?

     Nejhorší je, že služka místo aby loajálně trnula, jestli Amíkův odchod z pastviny já unesu psychicky, tak se strachovala, že majitelce Amíka zdrhneme oba. A takovým pak my chudáčkové koníčkové máme věřit!

     Neutekl jsem, samozřejmě, protože jsem hodný a šikovný kluk. Hezky jsem zůstal nahoře na pastvině, a když se přiřítila služka s Anetkou a volali mě, způsobně jsem jim já a mých sto třicet devět tisíc much a šedesát jedna hovad pospíchali naproti.

     Viditelně z nás všech hořeli radostí, protože na koho moucha radši sedne, když je chudáček koníček nastříkaný repelentem a dvounožec nikoliv? Ha?

     Amík ještě ve stáji nebyl, což ve mně vzbudilo nemalé zklamání, ale vykompenzovala mi ho moje černá kráska, protože na jízdárnu přišla i Klárka a chvilku tam byly spolu s námi. Gog mě bohužel neminul, protože služka nechtěla, abych Anetce vytrvale vytrhával otěž, když se mělo jen na střídačku chodit a klusat, protože v pařáku se nic lepšího vymyslet nedalo. Ale všechny ústrky jsem naštěstí přežil, a když se objevil Amík, byl jsem skutečně šťasten.

     Tak jen doufám, že si toho služka patřičně všimla a bude se tímto faktem aspoň trošku řídit, a to bez trapných poznámek o buzničkách.

     Váš chudáček koníček

P1480988




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: