úterý 23. července 2013

     Vedra neustávají.

     Přitom je červenec, a v červenci většinou lije, nejčastěji před sklízením sena anebo před závody. Letos počasí fakt řádí, nejdřív půl roku zima, pak potopa a po ní sucho a vedra, takže raději nevědět, co bude následovat.

     Tak jako tak my jsme dnes vyfasovali pozávodní volno, což je hodně fajnová záležitost, hlavně pro naše pupky. Severní pastvina totiž umí samovolně držet vláhu, a jelikož služka na jaře prosadila akci „na-pipipipi“, kdy se rozházely dva pytle hnojiva, nejsme v porostu ještě pořád vidět, páč tráva je místy vyšší než Amík. Lepší skóre mají už jen kopřivy, ale na ty si služka už brousí zuby i kosu, a že jakmile to trošku spaseme, aby nebylo nutné se ke kopřivám prosekávat, dá jim co proto.

     To se načeká, neboť spásání nám jde pomalu, v nepřímé úměře k našim pupkům, protože břichatí jsme oba dva a na závodech jsme objemem dutiny břišní vzbudili nemalou pozornost.

     Jinak shazování bidel břichem je služčina trapná pomluva, tu vůbec neberte vážně.

     Nicméně pointou mého vyprávění o pomalém spásání má být skutečnost, že být tady s námi moje černá kobylka, určitě by se služka ke kopřivám dostala rychleji. To jen tak k zamyšlení.

     Váš chudáček koníček

220720131720




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: