čtvrtek 25. července 2013

     Tak nakonec fakt zapršelo.

     Jako žádná velká hitparáda to nebyla, ale kecal bych, že nám to neudělalo dobře. A jediným, kdo kvůli včerejšímu/dnešnímu dešti remcal, byla samozřejmě moje služka, protože to ze mě smylo dalšího půl litru Endure.

     Což mě samozřejmě nevzrušuje, protože já se jí o to neprosil, aby to na mě aplikovala. Nehledě na fakt, že já moc dobře vím, že služce ve skutečnosti nejde o žádné mé blaho, co se týče prevencí proti útokům hmyzu, nýbrž o škodolibou radost z pohledu na ultra vyděšeného bílého koníka, který se před zákeřným rozprašovačem marně pokouší uniknout, neboť právě rozprašovače nejvíc žerou Finy.

     Trenérka svého času při aplikacích repelentů buď zpívala, nebo řvala, abychom prý zvuk rozprašovače neslyšeli a neměli tudíž důvod k panice. Akorát že výsledný efekt se tak trochu míjel účinkem, protože nám je absolutně fuk, jestli nás vyděsí repelent anebo trenérčiny dva druhy zvuků, kdy oba zněly téměř identicky. Obojí nás důrazně a výrazně varovalo, že nám jde o život, a bylo nutné se kritické situaci adaptovat.

     Jenomže tohle dvounozí nikdy nepochopí.

     Váš chudáček koníček

280720131761




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: