Mé světlé momenty netrvaly dlouho.
Kdy, kde a hlavně proč vlastně v služce vyvstalo nutkání to „nějak“ udělat?
Čímž samozřejmě myslím její chronickou posedlost jít na mě jezdit, když by se měla soustředit na naprosto jiné věci? Třeba na to, že se o víkendu vdává, i že Móňa na tenhle fakt chaoticky pozapomněla a odcestovala na dovolenou, čímž služku obohatila o „rozjebaný den“, kdy se služčina pracovní doba usadila v hodinách, kvůli kterým nic pořádně nestíhala ani ráno, ani večer?
Nebylo by čistě náhodou praktičtější se na osedlání bílého konika zcela vykašlat a umožnit mu odřít si zaslouženou dovolenou?
Bohužel nikoliv. Milá služka si radši vstane pár hodin po půlnoci, aby stihla vyřídit věci, které nezvládla předešlý den a posléze aby vyrazila mě vyvětrat, než bude muset do práce, z níž dřív než večer neodjede, když je Móňa na dovolené. Je blbá víc, než jsem kdy byl schopen pochopit, a něco mi našeptává, že bude ještě hůř.
Pod sedlo se mi nechtělo, i když bylo brzy ráno a sluníčko spolu s mouchami, ovády a pičurkami ještě sladce spalo. Pravdou je, že to mohlo být ještě horší, protože už jsem docela dlouho nebyl na jízdárně a ve srovnání s ní je jakákoliv terénní práce příjemnější. A to i přes fakt, že jsem byl sám a opuštěn, protože Amík zůstal na pastvině.
Ale tak přežil jsem
Ba i služka přežila, přestože to chvílemi vypadalo, že se z mého hřbetu sesune, udělí mi ránu z milosti a poté sama zdechne. Respektive to takhle sama zdůrazňovala a docela trapně se opakovala.
Přitom já jsem byl tak hodnej kluk. Fakt jsem se snažil, byl jsem ostražitý a akční téměř všude, aneb vždy připraven k okamžité reakci na nebezpečí všeho druhu. Služka každé mé přidupnutí komentovala tichým „nezabiješ...“, což je prý část jednoho z božích přikázání, a když jsem ji hned u prvního brodu málem sejmul o větev, vypadalo to, že si bere boží slova darmo do úst, protože mi právě vraždou vyhrožovala. Ale bylo od ní velmi milé, že to nakonec neudělala, a dokonce mě nechala cválat, plné dva kilometry podél řeky, protože tam cválat šlo.
Koketoval jsem s myšlenkou obohatit kentr kozlováním, ale nakonec jsem to přehodnotil, protože ta mrcha proradná služka si s sebou tentokrát vzala bič, a když ona drží bič, není radno s ní jakkoliv laškovat.
Prostě mám těžký život.
Váš chudáček koníček
