úterý 1. října až čtvrtek 31. října 2013

     071020132104

     Mé štěstí bohužel netrvalo dlouho.
     Opět!

     Služčino odhodlání závody letos definitivně zabalit, když už proti počasí nemá smysl bojovat, jí vydrželo pouhý jeden týden, a co čert nechtěl, zrovna na víkend, kdy se v Rosnicích jelo Derby. Přesně ten typ závodů, který mi nejvíce sedí, a to honební skákání, navíc za naprosto luxusního podzimního počasí, kdy nepršelo a sluníčko svítilo, a co hlavně, tráva byla naprosto ideální.

     A přesně o tohle jsme přišli.

     Tedy ne, že bych celodenní veget chtěl měnit za závodění, to vůbec ne, jenomže právě ono příjemné babí léto ve služce podmínilo nutkání nevzdávat se a se ctí to letos dobojovat. Budiž, tohle je ryze její komplex, ale proč si na repete nepodařeného září nevybrala právě Derby?

     Mohli jsme spojit příjemné s užitečným, a co hlavně, mohli už jsme mít klid.

041020132090

     Místo toho však nastalo období „a teď se do toho POŘÁDNĚ obujeme, abychom se v rámci Podzimní podkovy mohli ukázat v nejlepším světle“. Přeloženo do srozumitelného jazyka jsme makali a makali a makali, jako příslovečné šrouby. Já coby šroub bílý navíc nejen po večerech, ale i po ránech, protože služka tentokrát neodpustila nikomu ani ň, a zrovna jako na potvoru se i počasí předvedlo v nejlepší formě. Bylo naprosto nádherně, takže vyvléknout se z práce služku nenapadlo ani v nejdivočejších představách, a jelikož jízdárna stihla vyschnout, měli jsme dokonce i plnohodnotně naskákáno a to už je co říct.

041020132091

     Přípravy vrcholily, a když jsem služce po dlouhé době na jízdárně nahodil turbo a odskákal jsem si svoje s naprostým nasazením, setřela slzu dojetí a že prý tohle by konečně mohlo klapnout a že tohle by konečně mohlo být tou správnou satisfakcí za všechny počasím zmařené přípravy. A začala se těšit a to neměla dělat.

     Pár dní před závody přišla studená fronta. Ochlazení o patnáct stupňů budiž, s tím se dalo počítat, protože služka mě preventivně šmikla na plecích a krku, abych zbytečně nepotil, kdyby mi na závodech do kožichu pralo sluníčko. Jenomže ono to nakonec nebylo sluníčko, protože na scénu vletěl jak jinak než vichr z hor a spolu s ním i déšť, jakože vytrvalý a velmi, velmi, velmi přívalový déšť. Že nám to z jízdárny vyrobilo aquapark, služku již netrápilo, protože naskákáno jsme tentokrát měli dostatečně, ale s vyplaveným kolbištěm v Děpoltovicích, už služka problém měla, a rozhodně ne zanedbatelný.

P1590747

     Protože v tom se skákat nedalo. Ani Amíkovi se nedařilo, oba parkury měl sice bez shození, ale ve druhém slíznul trestný za čas a v prvním se mezi dekorované nedostal, a v mém případě služka už ani nedoufala v zázrak „třeba jediní půjdeme čistě“. Protože tohle od počasí už opravdu nebylo fér, proměnilo nejlepší oblastní povrch v bažinu a parkury se odehrávaly ve stylu „kličkujeme mezi rašenilištěm a loužemi“, a právě skrz jedno takové místo služka odmítla cválat, takže jsme jej objeli a vyfasovali trestný za čas. Druhou soutěž nemělo význam ani zkoušet, takže služka mě odhlásila a že můžeme jet domů rovnou, že tohle je fakt o ničem, že to je tak o tom si zničit šlachy a vazy.

P1590759

     Šlachy a vazy jsem si nezničil, přestože se mi v tom kdovíjak dobře neskákalo, ale zvládl jsem si zrychtovat aspoň chudinku nožičku a to v rámci nakládání, protože si služka bláhově a naivně myslela, že do vleku nastoupím první. Což jsem striktně odmítl, a jak jsem provedl svůj oblíbený manévr s rampou, škrábnul jsem se o ni a zajistil jsem tím celému našemu týmu definitivní zakončení sezóny 2013.

     Protože jsem šikovný kluk, na závody se mělo jet i ten další víkend.

1393347_701165576570066_798881717_n

     Místo posledních oblastních závodů však služka musela vyřešit, co se mnou, protože jsem si strhnul kousek kopytní rohoviny z korunky, což je přesně ten typ bebíčka, který by neměl být ve vlhku. Nechat mě zavřeného ve stáji, která dočasně slouží jako skladiště hnoje (kvůli rekonstrukci dvora), se služce nechtělo, a tak jsem hned v pondělí šupajdil ke Klárce, na ozdravný pobyt a nastaly mi naprosto fantastické časy.

     Protože já nic nemusel. Žádné sedlo, žádná práce, i služku jsem viděl jen sporadicky, a to když přišla zkontrolovat mi bebí a strhnout mi tu odštíplou rohovinu, aby se to mohlo lépe hojit. To jsem po ní regulérně kopnul a docela fajn pocit, že se ani nepokusila mi to oplatit, pozice chudáčka koníčka je fakt prima.

00000000000000120920132006

     U Klárky coby vzorné a ze všech nejlepší pečovatelky jsem zůstal až do konce měsíce a s Bellou, což je nejen moje nejnovější kámoška, ale zároveň i absolutní karma Storm of firea, jsme si podzim užívali v té nejkrásnější podobě.

     Bez práce!

00000000000000000120920132010

     Váš chudáček koníček




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: