pátek 4. dubna 2014

     Mám novou lásku.
     Říkají jí hnědá Kabelka a bije mě naprosto stejně, jako veškeré mé lásky, které jsem kdy měl.

WP_20140404_018

     A protože chodí na pastvinu se mnou a Melem, bije mě i Mel, stejně jako všichni stádoví kolegové předtím, zřejmě ryze preventivně.

     Být v pozici chudáčka koníčka přináší spoustu výhod, ale jako naprosto upřímně – bez tohoto způsobu komunikace bych se klidně obešel, byť to nic nemění na faktu, že nejdůležitější je nebýt sám.

     A to tady opravdu nejsem. Už mě začínají milovat všechny tanky, což je sice milé, ale naprosto neprůstřelné, protože mezi mnou a tanky zpravidla stojí Mel Gibson a ten má o mých snahách navázat kontakt s něžným pohlavím na druhé straně plotu bohužel jasno (naneštěstí ten typ jasna, který nemá s mými představami nic společného).

     Kdyby tak Mel chtěl udělat jasno i co se týče práce pod sedlem, jako třeba kdyby služku zahnal dva kilometry daleko, pokud by chtěla jít jezdit, ale tohle bohužel Mel nepraktikuje.

     A tak jsem měl odpoledne další šedesátiminutovou lekci služčina terorismu. Pravdou je, že si nechala od Ládi poradit a vložila mi do práce spoustu kraťoučkých přestávek, které dříve nepraktikovala, protože dříve jakmile mě dostala pod sebe (pokud mě vůbec pod sebe dostala), tak se snažila co nejrychleji procvičit všechno, co procvičit potřebovala a pak bylo „padla“. Teď taktiku změnila a snaží se mě znásilňovat i vícekrát za hodinu, což se mi přirozeně nelíbí, ale nenadělám s tím zhola nic.

     A to zatím pracujeme jen v kroku, že prý první dva týdny jen krokem a pak se postupně začne přidávat klus a posléze i cval se skákáním. Možná kdyby někdo služce kalendář pravidelně přetáčel, aby pořád byly ty první dva týdny...

     Vůbec bych se nezlobil.

     Váš chudáček koníček

WP_20140404_017




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: