sobota 5. dubna 2014

     Závody.

     Znáte to, když se jede na závody, jakože chaos, panika, stres, zaplétání hřívy, přepravní kamaše. Samé fuj záležitosti, ze kterých pramení odjezd někam pryč, kde zcela určitě nehrozí, že vás pustí na na pastvinu a nikdo si vás nebude všímat, přestože přesně o tenhle model stojíme nejvíce.

     Nicméně už jen skutečnost, že se tyhle závody netýkaly mě­…­ Paráda!

     Ještě kdyby na ně nemusela i moje hnědá Kabelka, protože do Plzně zamířil i Mel, čímž jsem přišel o možnost mít hnědou Kabelku jen pro sebe. Ale tak na suchu jsem nezůstal, protože mě strčili do stáda a měl jsem všechny kobyly jen pro sebe!

     Sice poněkud pofidérně, protože když mě nehonila rezavá Kabelka, tak mě honil služčin top-tank Čurina, ale skutečnost, že já jsem tam byl jediným zástupcem mužského rodu, mi nikdo vzít nemůže!

     Služka do Plzně také bohužel nejela, takže si vyhradila čas na další lekci uvolňování v kroku a že prý nevadí, že domů pojede o hodinu později. Jsem si naprosto jist, že to určitě vadí, já bych osobně nikde takhle nezůstával, ale zatím jsem nenašel způsob, jakým tuhle závažnou skutečnost služce sdělit, a tak jsem na trapnou jízdárnu musel.

     Nejhorší je, že ty její sadistické praktiky, které jí nakukal Láďa, fungují a já jsem zatím nenašel efektivní způsob, jak se jim bránit, takže jako trubka největší chodím na otěži a snižuji krk a šlapu odzadu a vůbec se chovám dost divně, v porovnání se předešlými roky. Protože dřív jsem měl nařízeno pospíchat, zatímco teď Monika s Láďou do služky nepřestávají hustit „pomalu! Ještě víc pomalu! To je pořád málo, ještě pomaleji!“, když jdou náhodou kolem, a to není fér. Protože když musíte vyšlapovat pomalu a ve shromáždění, tak se odboj vytváří dost špatně, a to i když něco v okolí žere Finy (a že toho kolem je!).

     Ale tak občas si vteřinu najdu, jakože úskok kvůli zajíčkovi nebo zabučení z opačné strany stáje, protože tam momentálně bydlí kravská omladina, a krávy, což je známá věc, žerou Finy také.

WP_20140405_009

     A vykoupala mě, dneska, stvůra jedna služkovitá. Což od ní bylo velmi nechutné. Mě nezajímá, že ta voda je teplá! Voda je prostě voda, voda stříká a já stříkání vodou bytostně nesnáším, nezávisle na teplotě, a tak jsem se jí tam pětkrát vykadil, abych svůj postoj a stresovou situaci patřičně zdůraznil. Poznamenala cosi ve smyslu, že na rezavou Kabelku nemám, že ta během chvilky udělá hromádek sedm, a že prý jakmile oschnu, že uděláme pár fotek cajků, které potřebuje prodat.

     Jenomže to by si holčička musela zařídit jiné počasí. Protože než jsem uschnul, tak jsem se zpotil, nadprůměrně vysoké teploty peroucí do mého stále ještě zimního kožichu vykonaly své. Protože na výměnu srsti je pořád ještě čas, červenec je daleko!

     Váš chudáček koníček

WP_20140405_005




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: