pátek 11. dubna 2014

     Kibicka, přijela.

     V hloubi své bílé duše jsem doufal, že přijela ze stejného důvodu jako minule, a to mě osedlat a vrátit mě zpátky ke Skipovi a Jackovi. Protože co si budeme povídat, tam jsem nemusel pracovat a to tak že vůbec ani trošku, když jsem služku vídával sporadicky.

     Bohužel zázrak se nekonal. Přivezla sice nějaké dobroty, ale pokaždé se trapně zasekla u Verunky, a ještě víc trapně všechno cpala právě jí.

     Mám prostě těžký život a není proti tomu odvolání, což je natolik frustrující, že nebýt bílým koníkem, asi už visím na prvních futrech.

     Navíc už ze mě slézá má originální a úchvatná růžová barva, a to tak že hodně, plameňákově růžové mám už jen špičky uší. Život prostě není fér.

     Dnešek jsem strávil v průhonu spolu s tank-puberťačkami, které sice jsou o třináct let mladší, ale bijou mě jako žito, protože jsou prostorově výraznější. A tak jsme se rozdělili na dvě skupinky, v rámci úkolu „a pořádně to sežerte, ať se to nemusí sekat!“, a tak když se na obzoru objevila služka, hned jsem za ní pospíchal.

WP_20140411_001

     Samozřejmě jsem věděl, co na mě chystá, protože jinak by nás vzala všechny najednou, ale třeba se mi jednou podaří ji svým dojemným a za srdce trhajícím pohledem obměkčit a ona pak půjde a veřejně spálí sedlo a zřekne se svých jezdecky-sadistických choutek.

     Což se dnes nekonalo, ale tak třeba příště, vždyť naděje umírá poslední.

     Takže stará a už pěkně ohraná písnička, jakože jízdárna, přilnutí, uvolňování, snižování krku, ohýbání, kruhy, vlnovky a další kraviny (omluva kravám, ale lepší synonymum bohužel skladem nemám). A většinou v kroku, protože jestli jsme zaklusali celkem čtyřikrát, bylo to hodně, a co čert nechtěl, dneska ani jeden bubák, v okolí. A čeho se pak má chudáček koníček lekat, když nikde nic nestraší a nežere Finy?

     A ještě víc frustrující je, že když mě služka přivede do stáje na osedlání, tak můj soused Dannyboy, byť je stále ještě ve zdravotní rekonvalescenci, už chodí do výběhu. A fakt není nic horšího, než přijít do úplně prázdné stáje! Přece jenom Dannyho lysinka na druhé straně mříže jisté teplo domova a životní jistoty poskytovala, zatímco prázdný box je naopak důvodem k panice a nutnosti po služce šlapat. A jelikož si služka trapně osvojila různé formy defenzivy, které platí nejen na malé bílé koníky, ale i na těžkotonážní tanky, mám ten život zase o chlup těžší.

     Ach jo.

     Váš chudáček koníček




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: