pondělí 14. dubna 2014

     Paráda. 

     Rád bych tímto poděkoval služčině bílé krávě (abyste byli v obraze, jde o její auto), která se rozhodla bojkotovat brzdění, což mi právě dnes zaručilo sladké nic nedělání. Tedy ne, že by se služka nesnažila, protože už mě měla přivedeného do stáje a dokonce už mi cpala na záda sedlo, ale pohled na hodiny, jejichž ručičky se kvapem blížily k šestnácté odpolední, ji nakonec přesvědčil.

     A že než se mnou jít pracovat sotva dvacet minut a posléze jet domů rychle s brzdami, které dělají všechno možné vyjma brzdění (což u auta není až tak nedůležitá okolnost), že radši pojede pomalu a hned, aby v servisu byla včas.

     Nejrozumnější rozhodnutí!

     A tak mě vrátila zpátky tam, kam patřím, a to na pastvinu. A vyvstala z toho veselá historka, protože jak jsem předtím čekal ve stáji osedlaný a posléze jsem tam nebyl, domnívala se Monika, že mě služka vytáhla na vycházku do terénu a že to asi bude maso, protože zrovna začalo bouřit a spustil se přívalový liják.

     Žádné maso. Tou dobou jsem již byl tam, kam patřím, a to hezky na pastvině a bez sedla na sobě. Kéž by se v tomto modelu ubíraly i další dny!

     Váš chudáček koníček

WP_20140410_004




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: