středa 16. dubna 2014

     Kibicka.

     Přijela a tentokrát se ke mně měla, jakože snad i skoro víc než k Verunce (Verunka je totiž top tank, pro Kibicku). Uplácela mě, což samo o sobě bylo krajně podezřelé, a asi mi mělo samovolně dojít, že se na mě chystá něco fakt ohavného. 

     A také že ano. Jízdárna! Abychom se jakože začali postupně s Kibickou sžívat, protože Kibicka by letos měla být mým nejčastějším partnerem na závodech, a naprosto okatě mi dává najevo, jak se na to těší. Což je pozitivní, protože v případě Kibicky netřeba pochybovat o úplatcích, ona uplácí velmi vášnivě, a to mě baví.

     A ne čekat jako bílá trubka, jestli ze služky náhodou vypadne mrkev. Většinou vypadne velké bílé kulové.

     A tak jsme spolu s Kibickou strávili romantickou hodinu na jízdárně. A i jsme si skočili, i když zatím jen sporadicky, protože ještě pořád nejsem z hlediska kondičky způsobilý zvládnout celou skokovou hodinu, ale kecal bych, že se mi to nelíbilo. Líbilo! Protože jsem mohl utíkat a já utíkám děsně rád. A prý to vůbec nevypadalo špatně, což potěšilo hlavně Kibicku, z čehož vyplynulo jak jinak než plno dobrot.

     Dobrot původně určených Verunce, což je úplně nejvíc pocit!

     Tak doufám, že Kibicka bude jezdit za mnou častěji, neboť tohle bylo jiné kafe než "pomalu-co-nejpomaleji-ve-všech-chodech" od služky. Kibicka je totiž moudré děvče!

     Váš chudáček koníček 

P1510158




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: