úterý 20. května 2014

     Zapálení pro věc se Kibicce skutečně upřít nedá.
     Za sebe doufám, že moc dlouho být zapálená nevydrží, protože jakákoliv forma zapálení je v případě dvounožců nežádoucí.

     A co ještě hůř, občas i pekelně nakažlivá, protože pak se to mezi nimi šíří jako mor.

     Přitom to byla právě Kibicka, kdo ze mě při minulém skákání spadl, a to tak že efektivně, tudíž z toho bylo několikadenní bolení svalů a kostí. A myslíte, že se zapálený dvounožec ponaučí? Že pochopí, že je lepší se narušování tělesné schránky automaticky vzdát?

     Co třeba dát definitivní svobodu chudáčkům koníčkům?

     Kdepak. Šlo se skákat, znovu a zase. A to ještě Kibicku nakrmili placebem, že když se nasouká do bezpečnostní vesty, že se jí nemůže nic stát.

     Dovolte, abych se zasmál, byť se chudáčkové koníčkové smát neumí.

     Nicméně skoková hodina probíhala pohodově. Láďa mi sice před i za překážky nepřetržitě strkal ta trapná odskoková bidla, protože blbka služka se viditelně vykašlala na to mu srozumitelně oznámit, že já jakékoliv formy odskokovek bytostně nesnáším, ale samozřejmě jsem si s nástrahami tohoto charakteru hravě poradil, protože jsem šikovný koník.

P1510645_up

     Kibicka dodržela ordre a nespadla. A chvílemi mi dokonce i dovolila utíkat, jakože skoro až turbo, což bylo prima, a skokovou lekci zakončila názornou ukázkou čestného kola, za mohutného aplausu publika, v němž dominovala moje služka. A že prý trénink na sobotu, aby Kibicka byla na naprosto všechno připravená.

     Tak já vám nevím, co si od toho slibují. Ale jsem si jistý, že do pátku něco fantastického vymyslím.

     Váš chudáček koníček

P1510702_up

P1510705_up




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: