sobota 31. května 2014

     Služka je strašně vtipná.

     Služka nahnala Ivu na kolbiště, aby prý všechny překážky, které tam jsou, snížila na únosný rozměr, tedy na takový, který bychom mohli bez ztrát na životech přeskákat, jakože na rozehřátí. Služka totiž došla k závěru, že v jejím případě je nejvyšší čas začít skákat, protože za dva týdny jsou závody v Mostě, kterých už by se ráda účastnila i ona. A jelikož nevykazuji žádné zdravotní vady, je naprosto nejvíc optimálním vstupem do skokových tréninků dnešek.

     Tak jako naplánovala si to hezky, o tom žádný pochyb. Akorát že Iva se dřela naprosto zbytečně, s přestavbou celého parkuru, protože služka po opracování zjistila, že psychicky není schopna najet a tak se neskákalo.

     Vyloženě bych chtěl být Iva tahající sto bidel na parném slunci naprosto zbytečně.

     Ale tak hlavně že se u toho obě nasmály, zatímco já se jako největší pitomec hecoval, že hurá, bude se konečně pořádně svižně cválat. A přitom jsem chodil fakt pěkně, snažil jsem se a dokonce jsem se zdržel komentářů na téma „martingal“, protože nějaký dobrák služce trapně napověděl, že s martingalem bude můj jelení odpor méně efektivní.

     Ještě jsou nějaké pochybnosti, že mám těžký život?

     Váš chudáček koníček




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: