úterý 11. listopadu 2014

     V rámci prevence před všemi hrozbami typu „Martin přijede na bílém koni“ jsem se jal změnit zabarvení podstatně důkladněji než obvykle.

WP_20141111_067

     Víte jak: lepší být precizně připraven než nemile zaskočen, protože u služky nikdy nevíte, co ji popadne. A že ji umí popadnout zhovadilosti, to by jeden bílý koník brečel.

     Třeba jít dneska na výlet do mlhy. Přitom mlha byla už na včerejší vycházce, tudíž mi opravdu má bílá hlava nebere, proč jsem do ní musel znovu. Pravdou je, že mizerná viditelnost opravňuje malé bílé koníky k ostražitosti (i se všemi s tím souvisejícími náležitostmi), takže když kdesi odskočila srna, odskočil jsem také, aspoň jakože symbolicky. Služka však byla toho dne divně tichá, zádumčivá. A jediné, co mi k tomu řekla, bylo „vole“.

     Někdo už by ji měl obeznámit, jak to vlastně s těmi živočišnými druhy je, evidentně má v tomto oboru jisté mezery.

     Procházku mlhou jsem přežil. Viděli jsme několik polí v mlze, asi čtyři louky v mlze, spoustu metrů lesa v mlze. A také stádo ovcí v mlze, silnici v mlze, potůček v mlze. Když tak analyzuji míru dnešního služčina kochání, nabízí se naprosto ideální řešení, jak služce vylepšit bytí: kupte skleněnou baňku, tak akorát velikou, aby ji mohla nosit na hlavě, a dovnitř aby jí proudila mlha. A bude ji mít furt, všechno okolí bude mít v mlze navždy a přestane s tím prudit mě.

     Jinak žádný Martin nedorazil, svatý ani nesvatý, takže veškeré stížnosti týkající se bláta směrujte na služku, vina je zcela určitě na její straně vesmíru.

     Váš chudáček koníček

WP_20141111_080




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: