středa 19. listopadu 2014

     Tak mám asi po volnu.

     Asi určitě, protože služka je doslova umanutá tím zapůjčeným sedlem, a že prý manželka říkala, že tahle značka je úplně nejvíc z nejvíc, a že jestli mi prý nebude, tak si sedlo nechá a koupí si pod něj pasujícího koníka.

     No jasně. Tohle jí tak vyloženě věřím. Takových výhrůžek už to bylo…

     Navíc položení holého neustrojeného sedla na holý hřbet neustrojeného nebohého chudáčka koníčka děsně bolí, takže jsem jí takticky šlápnul na nohu, a když mi vyhrožovala rychlou smrtí, setrval jsem v naprostém v klidu, protože tím riskovala i zničení dosud nezaplaceného sedla, a to si ona nelajzne.

     Je důležité být vždy nad věcí!

WP_20141119_0000

     Horší bylo, že si pak sedlo ustrojila, a když jsem pochopil, že předešlé odebrání sedla z mého hřbetu nebude tentokrát znamenat odpocku a večeři, zhroutil se mi vesmír. Protože ona ho na mě dala zpátky, tentokrát již s podsedlovkou a všemi těmi věcmi, a že prý MUSÍME na vycházku.

     Jsem si jist, že výraz „MUSÍME!“ zdaleka nevystihoval její odhodlanost a skoro až děsivou posedlost. A s tímhle materiálem jsem na tu vycházku fakt musel.

     A jelikož mě nepřestávala obtěžovat všemi možnými způsoby varování, že jestli něco provedu a provedu tím pádem něco i sedlu, tak že mě prodá mezi pštrosy, nemělo smysl se pokoušet ani o zcela pidi legrácku.

     A radši jsem ignoroval i všechny ty mrtvé lidi okolo mě.
     Takový já mám těžký život…

     Váš chudáček koníček

WP_20141119_002




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: