neděle 30. listopadu 2014

     Připadá mi, že v množství ultra stupidních dotazů služka přebírá světový primát.
     Dnes přihodila další, a to jestli je prý nutné, abychom nové seno vyhazovali ze žrací bedny, kadili do něj a poté jej zašlapávali do bláta.

     Tak to je snad jasné, ne?

     Nebo snad tuhle otázku myslela vážně?
     Jestli ono není lepší občas nevědět. Aby pak chudáček koníček nebyl zbytečně konsternován poznatky, které by ještě víc mohly narušit jeho nevinnou bílou auru.

     Tak jako tak, byť jsme takové ty věci s novým senem prováděli oba, hádejte, kdo jediný a sám musel pod sedlo. Existuje vlastně vůbec nějaká spravedlnost?

     Navíc služka zrovna dneska usoudila, že práci pojmeme dvojitě, a že nejdříve zaklušeme na loukách u řeky (kde všechno žere Finy) a posléze půjdeme ještě na vycházku ke Klárce (cestou, na které také všechno žere Finy).

     Čas od času podléhám hříšné myšlence, jestli by fakt někdy nebylo lepší, aby Fina už konečně něco sežralo, protože pak už bych měl naprosto od všeho klid.

     Takto jsem strávil pod sedlem téměř šestinu dne, což je nechutné. A služčiny alibistické argumenty, že klusání se týkalo pouze půlhodiny a že vše ostatní se již odehrávalo v kroku, nemají vůbec žádné opodstatnění, protože já opravdu nejsem na světě proto, abych trpěl služčiny manýry.

     Notabene když mě furt sekýruje. Tak ať si to zkusí sama, být opuštěným bílým koníkem na návštěvě!

     Váš chudáček koníček

WP_20141130_025 WP_20141130_026




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: