středa 10. prosince 2014

     Mráz vyměknul, což není dobré.

     Tedy ne, že bychom ryčeli blahem při rozbíjení ledu v nádržích s vodou, i když služka tuhle situaci poměrně dost řeší a snaží se zákony matky přírody přechytračit.

     Ale prostě ten polotovar, který teď všude je, to je vopruz. Povrch klouže, páč je to bláto, pod tím je led, což klouže… A co neudělá moje drahá služka?

     Vymyslí vycházku do kopce.

     Myslím, že by měla jít znovu koulet ten balík, aby si uvědomila, že ji furt strašně bolí záda. Anebo jít tahat kmeny a větve po ledové kalamitě, aby si to uvědomila dvojnásobně. Anebo si jednu tu větev vzít s sebou a vláčet ji do klouzavého kopce, aby jí pointa došla naprosto uceleně a v plné polní!

     Protože kopec nás neminul. Služka by zřejmě utrpěla duševní kolaps, kdyby nás aspoň jednou týdně nevytáhla někam do kopce, a že to klouže, ji viditelně netrápilo. Ale tak faktem je, že trasu jsem víceméně volil já, hlavně tu zpáteční, protože už mě docela dlouho zajímá taková ta odbočka doprava, která vede listím a větvovím a tak. Služka to blíže nekomentovala a že „dneska lídruje bílej koník“, a tak jsme si s Amíkem mohli prozkoumat konečně také něco nového, a jsem si naprosto jistý, že to rozhodně byla LEPŠÍ cesta, než jakou by volila moje služka.

     Prostě to mám ošéfované po všech stránkách.

     Ještě kdyby to někdo ocenil, aspoň trošku…

     Váš chudáček koníček

WP_20141210_010 WP_20141210_009




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: