neděle 28. prosince 2014

     Mrzne, až praští.

     Tedy ono zase až tak šíleně nemrzne, to spíš jak fouká vítr, je venku pocitově o deset stupňů hůře, než jak tomu skutečně je.

     A kdo na to dnes nejvíc doplatil?

     Služčin Frost. A vezme-li v úvahu okolnosti související s faktem, že Frost = Mráz, je výsledná situace vlastně děsně moc vtipná. Protože když vymrzne Mráz, tak už je asi fakt něco špatně.

     Ale popořadě.

     Služka se pro nás nahoru na pastvinu přiřítila v konvoji dohromady třech lidí a od samého začátku všechny buzerovala, že cejchu dolů a deky nahoru a kýble vyměnit a tak. Nechápu, že jí to všichni tak žerou, já bych na ni alespoň demonstrativně hodil bobek, když už nic jiného.

     A nejvíc bylo, když zavolala na Amíka, protože borec jí naproti zásadně nechodí, tohle dělám jenom já a dodneška sám nechápu, proč to tak vlastně dělám, když mě u služky nic příjemného nečeká. Borec to má vychytanější, ten se většinou otočí zády a předstírá, že tam vlastně vůbec není, ale dnes zvolil jinou taktiku, kdy vzal do huby takové elektrické lanko obepínající seno (služka má zásoby sena nachystané dopředu, aby se vyvětralo, případně nakropilo samovolně). A posléze lanko borec vyvlékl z kůlu a zahodil, takže měl cestu k senu volnou, což byla samozřejmě nejvíc fascinující podívaná, ovšem za předpokladu, že by tak učinil až PO večerním krmení, protože tímhle se dost hloupě práskl dvounožcům.

     I když ne tak docela, vzato do detailu, protože hádejte, na koho služka všechny tyhle výlety za lanko sváděla. Na bílého koníka!

     A samozřejmě ji nenapadlo se mi omluvit, za všechna ta křivá nařčení a obvinění. Je hnusná.

     Amík za výlet do zapovězeného místa žádnou sankci výraznějšího charakteru neutrpěl. Služka mu hlasitě vysvětlila, že je „vošklivej koník“ (trubka se snaží před Frostem vyjadřovat nevulgárně, což se jí většinou nepovede, kvůli počasí) a že naše jediné štěstí je, že mrzne a že je nutné šetřit baterií. Ale že jestli s fórky tohoto druhu nepřestaneme, že nám tam elektriku pustí, a osobně se přijde podívat, jak Amík lanko vezme do huby.

     Je fakt hnusná. A k takovéhle bytosti se já musím hlásit!

     A na vycházku jsme museli, mráz-nemráz. Chvílemi nabírala zajímavého rázu, protože se blíží Silvestr a v rámci Silvestra většina dvounohých propadá nutkání odpalovat petardy a již se pilně trénuje. Jako ne, že bychom se báli zvuku petard, ale jistě chápete, že když není kde si zaběhat, tak že je nutné využít jakékoliv záminky k panickému odskočení. A tak jsme si na silnici několikrát poposkočili, což se služce nesmírně líbilo, protože pasažéři v sedlech se báli víc než my všichni dohromady, ale na naši obranu dodávám, že šlo skutečně jen o lehké delikty. Úplně neškodné.

     Protože my jsme přece hodní koníci. Oba dva!

     Váš chudáček koníček

 P1000079 P1000080 P1000081 P1000085




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: