pondělí 16. února 2015

     Nejhodnější koníkové.
     Žádné přesuny žracích ohrádek, žádné rozebírání oplocení.
     Žádné běhání, žádné trhání dek.

     A výsledek?

     Pod sedlo jsme museli! A teď ať mi někdo dostatečně kompetentní laskavě vysvětlí, jak v našem případě má fungovat pozitivní motivace, když se stejně nikdy ničeho pozitivního nedočkáme?

P1000897a2

     A ještě jsme dostali vynadáno, že jsme zválení od hlavy k patě, ale bodejť bychom nebyli, když do nás pražilo sluníčko. Je jenom otázkou času, kdy začneme dostávat důtky i za to, že vůbec po té pastvině chodíme!

     Naštěstí služka pojala dnešní pracovní nasazení velmi odpovědně, protože nás čekalo pouze chození po městě křížem a krážem, kdy cílem bylo nejenom zkušebně projít místa, kudy půjde masopustní průvod, ale především otestovat moje botičky, jestli se v nich dá chodit po dlažebních kostkách do kopce i z kopce.

     A dalo, protože všude bylo sucho. Samozřejmě štěstím jsem neřval, on ten pohyb sám o sobě z kopce po kostkách je vopruz, nezávisle na faktu, jestli jste bosí či nikoliv, ale s trochou dobré vůle (té mojí, samozřejmě!) jsem si s tím poradil víc než uspokojivě.

P1000897a4

     Krize nastala pouze na dvou místech, kam sluníčko nedosáhne, a tam dlažba klouzala, ale šlo o kratičké úseky, s čímž jsem si bravurně poradil, byť mi bylo od začátku jasné, že z toho nic dobrého nekápne (jako třeba půl pytle mrkve nebo týden volna za zásluhy a statečnost při výkonu povolání).

     Asi mám vážně těžký život.

     Váš chudáček koníček

P1000897a6




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: