pátek 13. března 2015

     Mít dvakrát za sebou pátek třináctého je určitě sen všech dvounožců.
     Obzvláště těch, kteří na něj nevěří, a pak jsou nemile překvapeni.

     Služka je pragmatik, co se týče pátku třináctého, a i když jsme na ni vysílali velmi intenzivní pohledy a zkoušeli jí mimosmyslově vysvětlit, že dráždit kobru bosou nohou se fakt nemá a jít s koníkama pracovat někam na louku už vůbec ne, úspěchu jsme se nedočkali. Byla k našim požadavkům nevstřícná naprosto stejně jako kdykoliv jindy, a to nám prosím hrálo do karet i počasí, protože byla fakt zima.

     Protože když už je zima nejen služce, ale i dětem, tak to přece něco znamená!

     Bohužel louka nás neminula, tedy ani práce, i když já jsem ještě furt v takové té polovičaté pracovní neschopnosti, takže jestli jsem klusal pět minut, bylo to hodně. Služka naštěstí rychle pochopila, že se mnou nic nebude ani v pátek třináctého, a zbytek energie a hlasivek věnovala Amíkovi.

     A jako borec Amík trapně hodný a šikovný a nejlepší, a to se mi přestává líbit. Protože jestli to takhle půjde dál, ušije pořádný bič na nás oba a to nevěstí nic dobrého.

     Váš chudáček koníček

P1020020 P1020021 P1020026




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: