středa 18. března 2015

     Veselý den.

     Tedy ten můj, alespoň! A co čert nechtěl, zrovna dneska přišlo jen jedno dítě, které na mě nezbylo, a tak když jsem hned před pastvinou předvedl, jak umím směrem domů odskočit a utíkat, bylo mi od služky vysvětleno, že takhle tedy opravdu ne.

     Sakra!

     Hlavně že mi jindy nadávají, tak se dolů táhnu a že vůbec nechci jít, když teď nemám podkovy. A že prý mě ta sranda brzy přejde, protože kovář je už prý na mě nažhavený, což není fér. A nic bych nedal za to, že pravou příčinou bude fakt, že služku už silně nebaví nasazovat a pak zase zouvat botičky, protože se prý nemůže dočkat dne, až s nimi švihne pod skříň a minimálně půl roku je neuvidí.

     Je blbá.

     Péťa služce dilema, kam s námi dnes vyrazit, neulehčila, takže tuhle životní polemiku si služka musela vyřešit sama a že zkusíme jatečku. A tak jsme tam zaklusali a já měl velmi přísně zdůrazňováno, že jakýkoliv můj exces bude mít trvalé životní následky, protože dítě sedělo na Amíkovi, a tak jsem se trapně musel chovat slušně, přestože kolem všechno žralo Finy.

     Po klusání jsme se odebrali na druhou stranu, kde měla Petra za úkol zkoušet chodit s Amíkem samostatně, a to nebylo dobré, protože já musel se služkou dělat takové ty trapné věci jako uvolňování a služka bohužel stíhala monitorovat jak mě, tak i borce Amíka.

     A to nebylo fér.

     A ani ta mrkev, kterou jsme pak dostali, nebyla fér, protože jí bylo zatraceně málo!

     Váš chudáček koníček

P1020108

P1020111

P1020115




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku:

I needed to thank you for this good read!! I certainly enjoyed every little bit of it. I've got you bookmarked to check out new stuff you post