pátek 27. března 2015

     Volno!
     Zase!
     Podruhé tento týden!

     A přitom já se zase až tak moc často nemodlím, jak by se navenek zdálo. Ale tak když se zadaří, proč se z toho neradovat?

     Hlavně jaro, které prudce zařadilo zpátečku, to by zasloužilo metál. Služka už chtěla začít na jízdárnu tahat bidla a stojany, že začneme jakože už smysluplně pracovat, ale naštěstí z toho sešlo. Ještěže aspoň to počasí má rozum, když se ho nedostává jí!

     Z práce jako takové tudíž sešlo úplně, což je paráda, a služka s večeřemi přiběhla až navečer, což už taková paráda nebyla. Večeřet pozdě je společenské faux pass, ale co jiného nám zbývalo? A ještě těch keců, na naši adresu, včetně nekonečného dovětku, že bychom měli být rádi, že jsme tam, kde jsme a že si žijeme tak, jak žijeme.

      Tak to si dovolím oponovat. Já bych totiž přesně věděl, jak z naší jinak velmi pohnuté existence vybudovat absolutní ráj. Ale to nehrozí, dokud bude služka naživu.

     A jako s tou mrkví se fakt nepředřela. Všechno nahlásím právníkovi!

     Váš chudáček koníček

P1020170




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: