neděle 30. ledna 2011

Zprávy o zánětu ve služčině krku jsou určitě fejk, protože dneska přišla.
A přišla dopoledne! Že prý odpoledne má rande s mou budoucí bederkou a že se na ni těší víc než na mě. Je blbá!

Vytáhla mě z Hobitína takříkajíc ihned. Jako snažil jsem se za ty dvě minuty sežrat troje vidle sena, které mi tam Hanka nanosila, abych se nenudil, ale nebylo mi dopřáno žrací proces zdárně dokončit.

Služku neodradil ani vichr z hor, a že dneska foukal fest, byl ledový jako její nohy. Opět jsem dostal deku, na přikrytí zad, protože než by se mi postavily chlupy, zmrznul bych i já, a služka se mnou a v doprovodu Lakyny zamířila na louku pod kravínem. Dneska Finy nic nežralo, takže jsem se choval velmi solidně, a auru dokonalosti mi kazila pouze Lakyna, protože pokaždé, když přiběhla na dosah, táhla v držce kilometrový klacek. A jako mávat klackem v mé přítomnosti opravdu není dobrý nápad, takže jsem se před ní párkrát pokusil utéct, aby mě nebouchla do chudinky nožičky.

Dlouho jsme krokovali, akorát že trapně stylem rovně-ohnout-rovně-ohnout. Přes celou louku, vlnovka o mnoha, mnoha a mnoha obloucích. Pak jsme vyšlapali kruh, na kterém se služka pokoušela přiježďovat, ale po čtvrt hodině to vzdala, protože jsem jí četl myšlenky a že prý takhle to nemá smysl. Že prý ona potřebuje, abych reagoval na povely, jakože na holeň a tak, a ne, že ona si pomyslí „připravím se k nacválání“ a já začnu cválat vteřinu předtím, než holeň přiloží. A to mě zkoušela zblbnout, trubka: znovu jsme šli vlnovku o mnoha obloucích, ale tentokrát stylem 3-4 cvalové, přechod do klusu, ohnout, 3-4 cvalové na opačnou nohu, přechod do klusu... a takhle až nahoru. Chacha, chtěla mě načapat, až to spletu a nacválám na špatnou nohu, ale nejsem žádné mejdlo, zvládl jsem to bez jediné chybky.

Ještě kdyby tam ona neseděla jako jelito.

Pak jsme šli dopředu, jestli tam půjde cválat, ale pod pěti centimetry sněhu to bylo tvrdé, takže se mnou obešla tu část, jak minule žrala Finy, a cválali jsme podél ohrady, kde byl nafoukaný sníh. A byl jsem fakt rád a ani trošku jsem nehrbil, i když náznaky tam byly.

Ale ve stáji pak vopruz nejvyššího kalibru. Blbka mi zakapala obě oči, načež jí došlo, že venku mrzne a že tohle asi nebyl úplně nejlepší nápad (jakože byl úplně debilní), takže jsem pak musel půl hodiny trčet ve stáji, jestli oči potečou nebo ne. Samozřejmě že netekly, a když mi je čistila, strhla mi pod okem stroupek a to jsem málem umřel bolestí. Prý co na to, když mrzne... Byla to titěrná ranka, ale i tu mi aktivně zamazala placentou, u čehož jsem málem umřel podruhé.

Ve finále měnila na předku deky karabiny, takže jsem ji pokousal, aby se neřeklo... Prostě tak nějak jako vždycky.

Tak snad nepřijde i zítra.

Váš chudáček koníček



(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: