úterý 14. dubna 2015

     Život opravdu není fér.
     Proč zrovna dneska místo dvou dětí přijde jedno?

    Abych já, chudáček koníček, vyfasoval do sedla služku, a to i přes nezvratný fakt, že ona se teď ježdění dobrovolně vyhýbá.

     A přitom se tak krásně mohla vyhnout i mně!

     Ale ne, ona si prostě postaví hlavu, a že půjdu na jízdárnu také, abych doma zbytečně nestál a nedělal bordel.

     Je nejen blbá, ale i naprosto sprostá.

     Ale tak nepředřel jsem se, i když drama to samozřejmě bylo. Anetce chvilku trvalo, než si zvykla na Amíkův „tlustý“ krk, a borec Amík, byť bylo na jeho vkus poměrně teplo, se choval velmi empaticky a spolupracoval. Služka pokyny udílela z mého sedla, a jak se neustále otáčela a posunovala a posedávala si a všelijak jinak se debilně vrtěla, čekal jsem, kdy se mi ocitne mezi ušima a bude z toho pak děsně překvapivá. Ale nestalo se tak, ale to jen proto, že já jsem hodný a velmi benevolentní koník.

     Ale asi bych to s tou benevolencí neměl přehánět. Vždyť to znáte: vše dobré se záhy obrátí proti vám, což u chudáčků koníčků platí trojnásobně.

     Jízdárnu jsme naštěstí přežili oba a do vody jsme tentokrát nešli, protože služka nesnáší Amíkovo cákání. A že prý zítra budeme mít volno!

     Krásnější konec dne jsme si snad ani nemohli přát.

     Váš chudáček koníček

P1020294x02 P1020294x05




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: