úterý 8. února 2011

Služka potřetí za sebou!
Co se děje, sakra? Tohle strašně smrdí, to se mi vůbec nelíbí.

A co je nejhorší skandál? Zradilo mě počasí! Protože v době, kdy služka dorazila, bylo nevlídně, studeně, větrně a nepříjemně pršelo. Tedy počasí, ve kterém by normálního dvounožce nevyhnal. Ale služka normální není, protože služka pro mě přišla, násilně mě vyrvala z Hobitína a odvlekla do stáje.

A že aspoň vyzkoušíme bederku, konečně, abych zpátky dorazil ve stavu, který je možné zadekovat. Jenže všechno bylo nakonec jinak. Zřejmě proto, že bederka je černá, se mraky roztrhaly a vysvitlo sluníčko, které nás doprovázelo celou vycházku. Zrada, zrada, zrada, protože služku tím pádem nenapadlo udělat obvyklé schéma, jakože ke Dvorečku a zpátky do Hobitína, protože jsem musel přímo až do Dvorečku. Znovu a zase!

Lamy jsem si samozřejmě byl patřičně vědom, takže již před vjezdem do Dvorečku jsem převzal ochranu sebe i služky, a našlapoval jsem jako v minovém poli a výstražně jsem fučel. Služka situaci nekomentovala, protože nemlich stejné divadlo jsem předvedl krátce po opuštění Hančina dvora, kdy jsem našlapoval tak opatrně, že se mi služka dívala pod kopyta, jestli jsem prý jakože normální, než si uvědomila, že mi vítr nadouvá bederku a že já se nezvyklou situaci pokouším náležitě zpracovat.

Ale zpracoval jsem. A rychle, protože opodál na mě číhal krkavec (zdržují se tam čtyři a služka pokaždé teče, když je vidí), a pak už mě bederka nezajímala. Ale lama ano, lama je úhlavní nepřítel. A byla tam a chodila a já ji viděl! Služka mě zavedla co nejblíže, zavřela bránu jízdárny na provázek, pro případ „co kdyby?“, a pak se vykecávala s Kačkou. A že prý budou přiježďovat, aspoň jakože trochu, což nedopadlo jinak, než že se vykecávaly i v sedlech, zatímco já a Sany jsme stáli, kdy Sany čuměla na mě a já na lamu.

Lama mě chtěla sežrat, takže bylo mou povinností hlídat!

Kačka se Sany nás pak vyprovodily. Na krátkém kousku jsme mohli zacválat, což bylo prima, akorát že služka přesně věděla, na co myslím, takže zvedla ruce a držela mě skoro až za ušima, tudíž šance na dostih nulová. Ale že prý jsem hodnej kluk.

Ale co mi byl platný hodnej kluk, když se pak Sany otočila a vracela se ke Dvorečku? Nemohl jsem to rozdýchat! A řval jsem a volal jsem ji až k Hobitínu, než se mi ozvala Sára. Služka je prostě nelida a nechápe mě a mučí mě. Takové stresy!

Váš chudáček koníček



(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: