středa 16. února 2011

Přišla a jenom s jabkem. A s půlkou banánu. A jako určitě zrovna jí budu věřit, že kousek banánu byl v lednici už druhý den a že se po něm původní strávník určitě shánět nebude (jakože služčina sestra). Prostě služka je lakomá a všechno mi sežere, proč si to sakra nepřizná? A jako ven se mi fakt nechtělo. Ani z výběhu se mi nechtělo, zkoušel jsem různě vyjednávat, ale marně.

Pod sedlo jsem musel, vakcína nevakcína (jakože den po očkování by chudáček koníček měl odpočívat minimálně měsíc, nikoliv jít pouze lehkou práci). Služka se pořád brání tím, že jen čert ví, jestli ze Sibiře nepřijdou brutální mrazy a že by byla škoda si kondičku nenadělat teď, když je perfektně schůdný terén.

Ale jak jsme vyjeli, pochopila, že jsem měl pravdu, protože od první vteřiny nás systematicky zabíjel ledový vichr, který snadno profoukl služčiných dvacet jedna vrstev oblečení, takže než jsme dokrokovali na třetí louku, byla zmrzlá na kůži. Jako naklusal jsem, to zase jo, protože jsem potřeboval vědět, jestli u první vrby nejsou krkavci, ale služka byla totálně out, protože jak byla zamrzlá a chtěla se narovnat, vrzala na ní bunda. I ruce si opírala o mě, takže o žádném korektním sedu se nedalo mluvit ani omylem, a až když jsme dorazili k lesu, kde díky závětří nefoukalo, vylezla z ní první věta dokazující žití:“Já asi chcípnu“.

Nechcípla. Fakt jsme to celé poctivě obklusali, a když jsem se v druhé půli práce chystal, že hurá, budeme cválat, vzala mě zpátky, že cválat po injekci prý radši ne. Sakra! Ale jako nevzdával jsem se naděje a pilně jsem si hlídal, jestli by se někde nenašlo něco, kvůli čemu by šlo jakože spustit utíkací poplach, a protože jsme zrovna klusali podél místa, kde včera služka málem přistála, jal jsem se zareagovat úplně stejným způsobem. Akorát že jako na potvoru v okolí žádný krkavec nebyl, tudíž jsem musel vzít zavděk náhradním řešením, kterým bylo zhruba dva kilometry daleko jedoucí auto. Ale jako lepší něco než nic, akorát že služka nácvik poplachu nepochopila a okamžitě mě vzala zpátky, že prý cválat prostě NE.

Ach jo. Jsem nepochopen a týrán a mučen. A nesměl jsem ani na druhé louce, kde se cválává taky.

Ačkoliv jistou výhodu dnešek mě. Vůbec jsem se nezpotil, takže mě minulo víchování. Aspoň že tak.

Váš chudáček koníček



(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: