pátek 11. března 2011

Zrádkyně! Lhářka!! Zrůda nelidská!!!
To se ví, že kecala. Jakože s volnem až do neděle! A výmluvy, že mě včera sledovala, jak dělám se Samem bordel, mě absolutně nezajímají. Neměla nic slibovat!

Prostě jsem musel pod sedlo, dneska. Že prý jen zaklusat, protože o víkendu má být krásně, a jelikož jízdárna ve Dvorečku je už schopná skákání ve volnosti, tak že bych mohl zaskákat i já. Celý nakřivo!

A jelikož foukal vítr, nenechal jsem služčinu zradu bez odvety, a hned po opuštění stáje jsem se extrémně vyděsil, protože se mi nafoukla bederka. A bederky přece žerou Finy, když na nich jsou připevněné! Služka pronesla prý poslední varování, a pak už jsem musel jít, jakože s ní. Doufal jsem, že mi pomůžou perličky nebo aspoň krkavci, v pořádně šťavnaté defenzivě, ale jako na potvoru nikde nikdo!

Zaklusali jsme k lesíku a obloučkem zpátky. Čekal jsem, že služka poruší koncepci a zamíří do Dvorečku na kus drbu, protože už má určitě absťák, ale kupodivu nikoliv, opravdu se držela zvolené trasy. Klusovku jsme měli obohacenou o jednu přestávku navíc, prý kvůli pracovním pauzám, které jsem kvůli počasí měl, a pak zpátky do Hobitína.

I perličky nakonec přišly, docela dost na dosah, ale to už mi byly prd platné, když se šlo domů. Ale i tak jsem projevil zájem jít se na ně historicky poprvé podívat zblízka a služka mě kupodivu nechala, takže jsem opatrně našlapoval a čekal jsem, co bude, až mě ty divné trylkující věci zmerčí.

A když si mě fakt všimly, tak začaly utíkat, jakože pryč ode mě, což se mi nesmírně líbilo. Jako chtěl jsem utíkat za nimi, ale kromě plotu tam byla i služka, která smysl pro hru postrádá od prvního dne, kdy mě přivezla.

Tak jsme si pak aspoň hráli se Samem, když už nic víc.

Váš chudáček koníček



(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: