pondělí 21. března 2011

Dva nula pro počasí, protože dneska se trubka navlíkla, a ono bylo nakonec teplo. Na můj vkus až moc, protože břicho ještě pořád ostřihané nemám, takže jsem se vrátil zpocený a neexistuje větší vopruz, než se válet jako ten pitomec v naději, že zredukuji pocení, což zrovna na břiše nejde.

Jinak opět Dvoreček. Umí služka jezdit i někam jinam? Na druhou stranu ale bylo fajn, že jsem na jízdárně nebyl sám, protože na písku pracovala i Tosca, akorát že když měla hotovo a odešla, tak po mně služka chtěla, abych se koncentroval i po jejím odchodu, což samozřejmě nebylo možné.

Služka měla asi velké plány, se mnou, protože během přestávky postavila kolmák cca 80cm vysoký, s odskokovým bidlem, jehož vzdálenost od kolmáku při skákání ve volnosti naposledy pasovala, takže na jistotu. Samozřejmě jsem to viděl a netřeba dodávat, že skákání je mi stokrát milejší, než trapné snahy o přiježďování, takže pokaždé, když jsme se nějak ke kolmáku blížili, jsem počítal a nabíral na rychlosti, jakože hrrr do toho. Protože já utíkám rád, nehledě na možnost si po doskoku zakozlovat, protože vpravo na mě číhaly lamy.

Ale služka se nějak neodhodlala. Pokaždé to vypadalo nadějně, jakože už, ale nakonec vůbec nic, nepřiblížila se k překážce ani čtyři cvalové, což později komentovala větou „jsem si to asi měla snížit, abych našla dostatek odvahy TO najet“.

Někdy je přizpůsobivost dvounožců opravdu působivá.

Váš chudáček koníček



(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: