úterý 28. března 2011

Dva nula pro počasí, dneska. Služka se navlíkla, protože počasí nevypadalo přesvědčivě, a ono nakonec bylo teplo, takže než jsme dojeli do Dvorečku, byla zpocená nadoraz. Blbá, já to říkám pořád.

Dneska si na mě vymyslela totální ptákovinu (koninu). Na jízdárně postavila dva skoky, kolmák vedle kruhu, a u stěny oxer, a jestli měly 80cm, bylo to hodně. Faktem je, že do Dvorečku jsme šli celou dobu krokem, kvůli pařícímu sluníčku, ale že by se mi tedy chtělo potom makat, to fakt ne, takže uvolňování trvalo mnohem déle než obvykle. Ale já za to nemohl! Na vině byl především agility tunel, který žral Finy, i když ho Kačka schovala za vlek, pak oslice, která „někde“ byla (nevím přesně, kde, ale to není důležité) a samozřejmě poník Toník, protože na obzoru cválal.

A já bych také rád cválal!

Zprvu jsem se snažil připojit k Masťovi a Tosce, kteří měli namířeno do rybníka, ale služka nebezpeční koupání či cákání striktně zavrhla předem, že ani omylem. A tak jsem musel šaškovat na pískárně, což byl vopruz. Chvíli to vypadalo, že bude volno, protože služka utíkala pomoci zahnat uteklého mývala, ale mýval bohužel honičku předčasně vzdal, a já pak musel pracovat na kruhu.

Vopruz, vopruz, vopruz.

Pak jsem vyklenul, aby se neřeklo, a když se mnou v takovém tom pravidelném a podsazeném cválání služka namířila diagonálně na kolmák, byl jsem šokován. A ne málo! Jako jak skákat, teď?

A jelikož jsem danou situací byl opravdu těžce konsternován a nebyl jsem s to určit, CO mám vlastně dělat, s tím kolmákem přede mnou, tak jsem se mu raději vyhnul, což se služce nelíbilo. A že znovu! Jenomže to už nebyl plynulý a pravidelný cval, protože jakmile jsme se blížili ke kolmáku, přestože stále na velkém kruhu, tak už jsem počítal a vyměřoval a zrychloval, což se služce také nelíbilo, a když jsme kolmák přeletěli rychlostí světla, došel jí humor. A přitom to bylo správně, bez přídupu!

A služce než došlo, že takhle to fakt nefunguje, že já prostě potřebuji se rozběhnout, že já cválat před skokem kulatě a pomalu nemůžu, protože jsem malej... A od skákání z levé ruky jsem ode dnes osvobozen, než bude vejčitá podkova, protože tam se opravdu jistě necítím, koneckonců letící bidlo bylo výmluvné samo o sobě.

Služka pak zkoušela cválat a vymýšlet kombinace, aby měla jakože kurz parkuru, jenomže já byl na její gusto moc hrrrr, a když jsem hezké a korektní výkony nahradil přidupnutím, honem mě navedla tak, abych to musel skočit bez přídupu a konec.

Budiž, dneska to vzdala docela rychle. Ale jako proč mě nenechala potom cválat, cestou k Hobitínu, to fakt nechápu. To není fér!

Váš chudáček koníček



(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: