sobota 9. dubna 2011

Žádný pštros mě v noci sežrat nepřišel, což jsem ocenil. I lamy se chovaly relativně slušně, takže jsem poctivě žral seno, a služku jsem milostivě pozdravil, když s Kačkou přijely.

Akorát že místo jádra jsem vyfasoval sedlo a šli jsme na jízdárnu, jakože služčino předzávodní soustředění. Nejdřív mi vynadala, že mi nejde dotáhnout sedlo, protože já seno prokládal trávou, a žralo se mi ráno nesmírně dobře, neboť Sergej se díval z okna, a já jsem se tudíž cítil bezpečně. No a pak jízdárna. A jako sranda, dneska, protože jsem měl pospíchavou, z čehož byla služka trošku rozhozená. A co hlavně, nebyl jsem na jízdárně sám, protože spolu se mnou šaškoval Sergej, s Kačkou.

Po uvolňování došlo na skákání, tentokrát se třemi skoky. První kolmák jsem najel naprosto úžasně, v naivní představě, že služka prohlásí „umí, končíme“, ale bohužel, pracovalo se dál. A pak mi to trubka kazila víc a víc, protože jak byla bidla zvyšována, tak jí klesalo sebevědomí, a závěrečný jakože kurz, ke všemu postavený většinou na levou ruku, pro ni znamenal zástavy srdce. Jako já najel ochotně, s podkovami se dobře krosí i doleva, ale bylo to s přídupama, a poslední skok jsem vybočil, protože služce blesklo hlavou, že tohle asi nepude. Takže opravka, protože to samozřejmě šlo (chce to jenom chtít, ne naopak), a pak padla. A jako veselo, jsem si po doskoku pokaždé hodil hlavou, ale jako bez kozlování, tak nevím, co služka panikařila.

A po zbytek dne volno. Jádro jsem dostal po ježdění a fajnové bylo, že i když jsem byl ve pštrosím výběhu sám, tak pokaždé někdo byl nablízku. A úplně nejlepší bylo, když na jízdárně skákala Toska, a z okna stáje ji sledovali hned dva kolegové.

Služka mi večer vynadala, že piju moc vody, ale i mě pochválila, protože jsem konečně sežral vojtěškové granule. Prostě šikovný kluk. A nedoceněný!

Váš chudáček koníček



(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: