pátek 29. dubna 2011

Páteční jízdárna, jako vždy.
Ráno krmila služka, a protože jsem včera byl hodný kluk, musel jsem během snídaně prudit, abych nebyl hodný až moc. A že nežeru, protože tam kousek ode mě je bubák, a že jsem nikdy v životě u stromu uvázaný nebyl, takže šílená panika, snahy urvat vodítko (nebo rovnou hlavu, záleží, co rupne dřív) a zájem o kýbl nulový.

Takže služka vyměkla, odvázala mě a na vodítku mě držela, abych nemohl utéct a lekat se bubáka. Moc na výběr jsem neměl, co se týče prostoru, takže jsem kolem služky kroužil a v rámci kruhů jsem žral, akorát že ona mi pořád cpala pod hubu kýbl, takže všechno, co mi z držky vypadlo, stihla zachytit. Sakra.

Nicméně sežrání obsahu pětikilového kýble mi trvalo 40 minut čistého času, přičemž mě služka krmila i z ruky a neustále mě vracela zpátky, než jí došlo, že řeším její jízdní kolo. Protože kdyby ho blbka nechala nahoře, nemělo by mě co děsit a určitě bych žral o deset minut rychleji!

Odpoledne jízdárna. Ale taková fajnová, protože Megy ukázala nečisté chody, a po sérii ohybových zkoušek na asfaltu, kterým jsem moudře přihlížel, se dvounozí shodli na tom, že sice nic nevidí, ale že tam asi něco možná bude. Megy tudíž také vyfasovala neschopenku, což bylo prima, protože jsme se v rozích jízdárny pásli ve dvou, a to nemělo chybu.

Amík s Béruš pracovali, na pravidelnosti cvalu a korekci cvalových skoků přes bidlo, a jediným trapným elementem na jízdárně byla služka, protože si sedla v místě, kde by při troše nepozornosti šlo z jízdárny vyklouznout, na ještě lepší trávu. Blbka mi můj dokonalý plán překazila, tak snad příště.

A večer jsem krásně všechno sežral. Služka konečně pochopila, že vojtěšku je nutné spařit!

Váš chudáček koníček



(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: