čtvrtek 16. dubna až čtvrtek 30. dubna 2015

     Druhou půlku měsíce dubna si vzhledem k závažným, avšak nepublikovatelným okolnostem dovolím shrnout do sice jednoho, ale zato určitě obsahově hodnotného zápisku.

WP_20150422_002

     Předně skutečnost, že služka se naprosto nehorázně drží (a to doslova zuby-nehty) svého letošního vnitřního přesvědčení, že makat prostě a jednoduše budeme, i kdyby se bořil svět. Tím bořením světa samozřejmě neměla na mysli apokalyptické přírodní jevy, neboť v jejím případě jde vždy o hledání optimálního modelu „jak stihnout všechno tak, aby se to udělalo pořádně“: budiž, tohle jsem ochoten akceptovat, každý máme své úchylky.

     Ale proč v té její sakra musíme figurovat i my?
Nebylo by mnohem jednodušší chudáčky koníčky odsunout do kolonky „samostatní mustangové, nutno pouze nosit vodu, snídani a večeři“?
Nežilo by se nám všem lépe?

     Evidentně nikoliv. Ona radši bude vstávat v půl páté a bude se štvát, jen abychom měli splněný pracovní plán. Přitom možností, jak využít čas, je tolik… Co třeba ve volných chvílích pěstovat mrkev? Nebo obcházet domácnosti a sbírat suché pečivo?

     Jenomže to je jako když mluvíte do dubu. A já to vím ze všech nejlépe, protože já duby vedle pastviny mám!

P1020304

     Nicméně jistý progres nastal, a to výuka ježdění u nás na loukách, kde služka testovala, jsou-li Áčka schopna nás ovládat i ve vypjatějších momentech, třeba když jsme veselí a hraví. Ohrazená pastvina sice neposkytuje tolik kýženého prostoru, jaký bychom si pro tyto účely představovali, protože tempem 600 můžete pádit jen pár vteřin a 300 z místa také nic moc, vzhledem k faktu, že všude číhá ten pitomý plot bránící rozletu do všech světových stran. Ale lepší než drátem do chudinky očička, to je pravda. Ono cokoliv je lepší než jízdárna, na tom se jistě shodneme.

     Koneckonců i překonávání malých překážek má v přírodě zcela jiný odér, na rozdíl od trapných bidel na jízdárně!

WP_20150421_016

     Ale punc kvality jsme zachovali, ne že ne. V rámci jedné cválací frekvence jsem Anetce naservíroval kozlování, a jelikož se trapně udržela, přidal jsem upgrade verzi při obratu z kopce. A jedna nula pro bílého koníka, protože mou hřbetní vrtuli Anetka zakončila letem plavmo, kdy to pár vteřin vypadalo, že jí můj bílý krk poslouží jako záchranný bod, ale akci jsem zdárně dokončil ve svůj prospěch. Anetka ochutnala letošní úrodu čerstvé jarní travičky, zatímco já upaloval za služkou, stále vesele a hravě, a ještě jsem si u toho kvíknul, ale asi to nebyl úplně nejlepší nápad, protože její milost služka měla sáhodlouhý komentář na téma „tady už asi někoho nic nepobolívá“.

     Což samozřejmě není pravda!

     Váš chudáček koníček

WP_20150424_009

WP_20150421_009




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: