čtvrtek 3. září 2015

     Jeden by řekl, že když dětem konečně začne škola, že budou mít méně času, co se týče mimoškolních aktivit. Opak je bohužel pravdou, protože ze služky už zase padají výrazy „závody“ a „trénovat“ a tak. Prostě samá nechutná slova, za která by měla být vyhoštěna, minimálně do jiné galaxie.

     Pravdou je, že na jízdárnu jsme dnes s borcem Amíkem nemuseli, ale stejně tak je pravdou, že původní plán zněl „cválat nahoře, kde se kdysi pořádal dostih v rámci Huberta“. Což neznělo úplně špatně, protože co si budeme namlouvat, já a borec Amík běháme velmi rádi! Jenomže to by se do plánu nesměla vložit pitomá družice, která prostřednictvím pitomého radaru naprášila pitomou blížící se bouřku. A služka, protože je pitomá úplně stejně, se toho hned chytla jako slepice příslovečného plivance, a že radši jenom na hřbitov.

     Hřbitov budiž, protože tam se kousek cválá, ale ani tento fakt nic nemění na skutečnosti, že jsem se z vycházky vrátil notně frustrovaný. Když pominu tu nechutnou záležitost s tempem, kdy jsem musel být za Amíkem (tedy ve smyslu „těsně“, nikoliv s kilometr a půl dlouhým odstupem), stala se mi před jednou městskou křižovatkou taková věc, a tou věcí bylo jablíčko. Prostě se tam kutálelo jablíčko, pár centimetrů od mých kopyt, a já jsem se dostal do notně svízelné situace, kdy jsem se ho pokoušel sebrat, akorát že ono bylo rychlejší a neustále přede mnou uskakovalo. Služka se mi samozřejmě začala smát, protože je blbá i v krajně vypjatých situacích, a co ještě hůř, u dopravní značky „dej přednost v jízdě“, kterou služka jinak zásadně přehlíží, jsem si jablíčko nesměl sebrat, a to i když jsme oba udělali „zastavit - stát“, já i ono.

     A že prý je napůl shnilé a blablabla, což je přesně to, co mě zajímalo ze všeho nejméně, a snažil jsem se jablko k sobě nahoru přitáhnout telepaticky, ale bohužel bez úspěchu.

     Mám prostě těžký život.

     A blbou služku k tomu.

     Váš chudáček koníček

WP_20150903_002




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: