čtvrtek 10. září 2015

     Existují místa, která by měla být zákonem zakázána, co se týče pohybu chudáčků koníčků. A teď opravdu nemám na mysli lokality tzv. zapovězené (jako třeba pole nebo zahrádky, která paradoxně k volnému pohybu chudáčků koníčků doslova vybízejí), dokonce ani jízdárnu (která naopak jakýkoliv požitek z pohybu v samém základu likviduje), nýbrž oblasti typu chodník kousek od zahrádkářské kolonie, například.

     Protože se tam na něm pořád něco válí!

     Třeba dnes to byla slušná nadílka opadaných švestek. Chápete: pod kopyty se vám válí spousta švestiček, zralých, vybízejících k sežrání. A myslíte, že jezdci projeví kapku soucitu nad nebohým ovocem, které prahne po zužitkování?
Nikoliv.

     A to jsem prosím vyzkoušel všechno. Veškeré finty chudáčka koníčka, jakože „drbu si hlavu o karp a děsně nejvíc nenápadně se natáhnu po švestičce“, akorát že ani to ovoce kdovíjaké množství intelektu neprojevuje, protože se zásadně kutálí od mého nosu pryč a většinou špatným směrem.

     Mám těžký život.

Nejděsivější ovšem na celé té záležitosti bylo, když služka usoudila, že pohyb se sníženým krkem jsem vyprodukoval díky ní. Byla ze mě naprosto nadšená, a chválou rozhodně nešetřila, protože jsem s vyklenutým hřbetem i klusal do kopce a dal jsem to takhle až k místu, kde se začíná cválat. Vlastně nebýt toho onoho čehosi, co tam potutelně číhalo vedle stezky (a co JASNĚ žralo Finy!), došla by služka k závěru, že jí někdo dopravní prostředek vyměnil, protože tohle prý není normální.

WP_20150910_001

     Tak zrovna jí bych výklad termínu „normální“ nesvěřoval. Normální totiž není, když se nesmí největší borec ve vesmíru Amík předběhnout, a ještě víc normální není, když se může cválat rychle, ale dvounozí zrovna trvají na tom, že dnes se půjde pomalu, hezky kentrem.

     A pak že ten těžký život nemáme!

     Váš chudáček koníček




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: