pátek 11. září 2015

     Vzhledem k okolnosti, že jsem to včera s benevolencí viditelně přehnal, jal jsem se dnes svou hrubou chybu napravit, a to jak jinak než v prostorách jízdárny. Protože právě tato oblast je k těmto účelům více než vhodná.

     Úvodem bych rád shrnul okolnosti: zaprvé jsem tam byl sám a opuštěn, tedy naprosto úplně bez borce Amíka, a zadruhé jsem tam byl sám a opuštěn, a to prosím velkými písmeny, takže SÁM a OPUŠTĚN. Je závažnost situace dostatečně jasná?

     A jestli služka čekala, že i dnes budu skákat jako mistr světa, tak to tedy ani omylem. Stačilo, že jsem mistrovsky působil včera a opakování nemusí být vždycky matkou moudrosti, ještě by si na to dvounozí zvykli a pak teprve by nastal skutečný problém, v jádru nejryzejší podstaty. Anetku jsem sice v rámci výcviku nesejmul, ale veškeré její (tedy spíš služčiny) požadavky jsem plnil stylem „aby se náhodou nepředřel“ a služka rychle pochopila, že dnes se žádná legrace konat nebude.

     Ale nic jsem neukopl!
     To abych nevypadal jako blbec, neschopný.

     Na jízdárně jsme beztak dlouho nepobyli, protože jestli byly ráno tři nad nulou a mlha, bylo to hodně, a tak když se bezprostředně po příchodu na jízdárnu rozjasnilo a teploty atakovaly teploměr rychleji než borec Amík moji večeři, slétlo se na nás všechny hejno much a v hejnu much bílý koník co?

     Nespolupracuje.

     I když bych jim měl vlastně poděkovat, jenomže to by mě soudružky mouchy nesměly obtěžovat a vysávat a jinak prudit. Ve stáji na mně služka spáchala další díl seriálu „kožní habronematóza bílého koníka“, protože jak vylétly mouchy, týden starý strup jsem si z břicha ukopnul. On už včera visel na vlásku (tedy jakože, protože na břiše samozřejmě žádné vlásky nemám) a služka si chvíli lámala hlavu, jak se zbavit nadbytečné granulační tkáně, aniž by poškodila okraje, kde již mám novou kůži - jak se rána postupně zatahuje; protože v parných dnech to gumovým hřbílkem strhávala všechno nadoraz. A že prý když není po ruce skalpel, ořeže to nožem na kopyta, takže ho nabrousila, opálila, vymáchala v betadině a pak si děsně moc pochvalovala, že tohle je naprosto geniální udělátko, že tím jdou krájet kopyta, kaštánky, rostoucí jizvy na Amíkově spěnce a dokonce i živé maso.

     Takže bych vás tímto chtěl varovat. Protože pokud potkáte moji služku a bude mít v ruce nůž na kopyta, uhánějte pryč, co vám chudinky nožičky stačí. Je fakt nebezpečná.

     Váš chudáček koníček

WP_20150911_001WP_20150911_005




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: