pondělí 14. září 2015

     Ve stáji máme záškodníka.

     A evidentně nám, chudáčkům koníčkům, fandí, protože se naprosto geniálně zapojil do praktického odboje: překousal gumičku na jednom ze služčiných třmenů. Takových těch třmenů, ze kterých měla služka megalomanskou radost, protože přesně takové hodlala v budoucnu pořizovat, a vlastně jediné, co ji nepotěšilo při koupi skokového sedla, byl podbřišník. Ten jediný z nastrojeného sedla totiž nebyl využitelný, mezi délkami 110cm (který momentálně nosím) a 145cm (který byl součástí prodávaného sedla) už trošku rozdíl je.

     Ale zpátky ke gumičce. Rád bych tímto záškodníkovi poděkoval, a to za snahu, protože i ta se cení, a příště bych prosil překousat podbřišník, třeba. Děkuji.

     Jinak neměnný scénář, dneska. Tedy s rozdílem, že místo dvou holčiček přišly holčičky tři, neboť se nám vrátila Terka. Což trošku komplikuje situaci nám chudáčkům koníčkům, protože čím více dětiček dorazí, tím složitěji se provádí zdržovací manévry. Ale tak já mohl být dnes klidný, protože mám slíbené dva dny „volnějšího režimu“, což sice není tak parádní jako „úplně volno“, ale zase lepší než drátem do bílého oka.

     Pracovat tedy musel největší borec ve vesmíru a ten se dnes skutečně předvedl, bylo to z jeho strany naprosto nechutné. Ani jeden pokus o bojkot, ani jedno extempore: chodil vzorně nejen pod Anetkou, ale i pod Péťou, a to tedy jako ne. Jestli chce být i nadále mým největším vzorem v dějinách, měl by s tímhle do někam-lezením s okamžitou platností přestat!

     Váš chudáček koníček

WP_20150914_001




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: