úterý 15. září 2015

     Uf.
     Ani nevíte, jak se mi ulevilo!
     Borec Amík je zpátky ve své kůži.

     Vlastně se nabízí otázka, jestli včerejšek nebyl dopředu promyšlenou akcí, jakože oťukávání soupeřů a mapování terénu. Každopádně dnes byl Amík naprosto ve své kůži, což na jízdárně ukázal v plné polní, tudíž dnes Péťa musela na lonž a Anetka při přechodech na kruhu měla plné ruce práce.

     Tohle je vlastně ze strany dvounohých nejvíc hnusná manipulace, když si chudáček koníček myslí, že se konečně bude cválat, a ono nic. I když vlastně je ještě něco hnusnějšího, a to když si služka strká ruce do kapes, přestože v nich nic nemá. Tedy nic pro nás, protože kapesníky, mobily a foťáky nás opravdu neberou a nejspíš ani nikdy nebudou.

     Já jsem měl veget. Já jsem si chodil po jízdárně sem a tam, když už jsem ten „po závodech klidový režim“, občas se mi povedlo urvat nějaký ten jetelíček anebo větvičku vrby, a jako jsem ochoten přistoupit na variantu, že bych v tomto modelu zůstal klidně až do konce školního roku.

     Ale něco mi říká, že to asi neklapne, v tomhle směru je služka notně nechápavá. No spíš tupá.

     Aspoň že podvečerní brigáda odpadla. Služka měla nějaký pitomý nápad související s pastvinou, ale naštěstí z něho sešlo, takže i večer klid a mír, a i nějaké to jablíčko z toho vypadlo. Asi mám rád podzim.

     Váš chudáček koníček

WP_20150914_007




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: