úterý 22. září 2015

     Tak jako tohle tedy opravdu ne!
     Kdo to kdy viděl, aby se moje služka věnovala víc borci Amíkovi než mně?

     A vůbec mě nezajímá, že si odrbal ocas do krve.

     Proč by největší borec ve vesmíru nemohl mít odrbaný ocas?

     Resp. proč by se tím měla zabývat moje služka?

     Jenomže ono ne, tady se ohledy na bílého koníka neberou! To si prostě a sprostě Anetka nahlásila „pojď se na něco podívat, tohle si dneska udělal“, načež se služka málem vyvrátila, spráskla ruce a řekla něco ve smyslu „no ty vole“ (aneb oslovujeme - voláme vlastním živočišným druhem).

     A že tohle je akutka a že se to celé musí umýt, vydesinfikovat, ideálně nejdřív celé sírovým mýdlem, tedy hlavně žíně, a pak ještě betadinou, a pak strhat strupy, a to i celý kořen ocasu. A najít takovou tu vodičku na plísně, kdyby to zase byly ony, a ideálně odčervit Ivermectinem, kdyby náhodou šlo o svrab.

     Což v praxi znamenalo, že si mě nikdo nevšímal, celou hodinu čistého času. Jakože vůbec nikdo! A když jsem potřetí velmi výrazně a důrazně upozornil, že já bílý koník jsem stále TADY a že by se minimálně polovina pozornosti měla upřít na mě, odezvy jsem se nedočkal. Ba dokonce ještě hůř, protože mě uvázali, abych nemohl demonstrativně vypochodovávat z boxu ven, a to bylo úplně nejvíc ohavné, protože jsem tím pádem neviděl už vůbec nic.

     A to jsem se tak snažil! Ani zamotat se až po uši do vodítka se mi nepovedlo, nějak jsem vypadl z odbojové kondice.

     Pár hodin to vypadalo, že moje služka (chápete pointu termínu: MOJE služka) i Anetka budou s borcem nocovat, ale nakonec akci „ocas“ ukončily, a že zítra se uvidí.

     A jako že jsme byli pod sedlem na vycházce a směli jsme cválat, to mě po dnešku opravdu nedojme. Nejsem tady nikomu pro smích!

     Váš chudáček koníček

WP_20150922_002




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: