pátek 25. září 2015

     Zase ten zatracený Amíkův ocas.

     Nechápu to šílenství, které kolem toho vypuklo.
Tedy ne, že bych žárlil, protože to bílý koník a největší frajer ve vesmíru samozřejmě nemá zapotřebí, ale fakt mě udivuje, co všechno se spustí kvůli jednomu hnědému odrbanému ohonu.

     Opravdu trapné!

     Služka se samozřejmě hlasitě ohání faktem, že na podzim se odčervuje tak jako tak, tedy že jde o standardní postup, a že to zrovna náhodou vyšlo na dobu, kdy si borec Amík sedře ocas do krve.

     Navíc se mu to ihned po ošetření zahojilo, to jen tak mimochodem. Ona jak to služka umyla a strhala a zaplácala tou fuj vodičkou, tak to zaschlo a borec se už nedrbe, ale protože borec je teď těžce v kurzu, tak se to ještě musí posichrovat očervením.

     Které samozřejmě musíme pozřít oba, a to není fér, protože já si ocas nedrbu!

     Prostě mám těžký život, ne že ne.

     A ještě jsme museli pod sedlo. Proč vlastně doposud nevyšla vyhláška, která zakazuje práci pod sedlem v případě nákazy? Třeba mívá Amík kožní problémy právě kvůli tomuhle!

     Anetka dnes na jízdárně nafasovala borce Amíka, byť služka pár minut koketovala s myšlenkou, že Anetku přidělí mně a něco málo si také skočíme. Ale nakonec se neskákalo, což bylo dobře, protože odpoledne vylezlo sluníčko a teploty vylétly nad hodnoty, které se už se zimními chlupy neslučují. Protože když už i služka zahodí své tři zimní bundy, něco to znamená.

     A stejně tak mi moje bílá hlava nebere nutkání učit děti práskat bičem, tím velkým lonžovacím. Vždyť to je naprosto kontraproduktivní! Akorát se otočí proti nám, a to není fér.

     Mám tak těžký život!

     Váš chudáček koníček

WP_20150925_003WP_20150925_009  WP_20150925_007




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: