neděle 4. října 2015

     Největší borec ve vesmíru by mi měl poděkovat.
     A to tak že hodně!

     Protože díky komu se dnes nakonec vůbec pod sedlo nešlo?

     Správně, tím frajerem jsem já. Vlastně to byl včera ode mě absolutně geniální tah, co se týče mé chudinky nožičky, ošklivě podvrtnuté v rámci obratu během skákání. Stačilo pořádně heknout, vyvinout pohled největšího ubožáka na planetě Zemi a poté doskočit na obě zadní, protože ten pidi kolmák Aneta po obratu ještě najela.

     A právě toto působivé představení ve služce zažehlo obavy, jestli by opravdu nebylo lepší to zítřejší cválání odložit.

     Jasně že bylo!

     Samozřejmě cválání v terénu je fajn, o tom žádná, ale volno je volno, co si budeme namlouvat?

     A tak jsme zevlovali, pěkně od rána. Snídani pod nos, a to samé i večeře. Majitelka Amíka je naprosto v pohodě, protože ta akorát nasype žrádlo, dolije vodu a tím veškeré její činnosti končí, takže nás nikdo neobtěžuje a nikdo se nám nemontuje do našeho bytí.

     Protože až služka zjistí, co jsme udělali... To bude zase přednáška.

     Váš chudáček koníček

WP_20151004_000x




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: