pondělí 12. října 2015

     Babí léto v plné polní, akorát teploty jsou o dvacet stupňů nižší než vloni touto dobou.
     Což by nám až tak nevadilo, protože tohle už mouchy nedávají a to se cení.

     Horší však je, že volno nám to nezaručí, a přitom jsem služku moc dobře slyšel, jak nadává na zimu a že by nejraději zalezla do nory a opustila ji až začátkem dubna.

     A co jí v tom brání? Tak jako ať to klidně udělá, ale musí nám zajistit spolehlivé krmiče. Krmiče jakože osoby, které budou výhradně a jen krmit, nikoliv jezdit!

     A ne jako dneska, kdy se u jízdárny proneslo akorát „hm“ a poté jsme museli na louky u řeky, trapně klusat kolem dokola. A jako dnes se mi nechtělo, nemělo to šťávu. Jak je tráva posekaná, špatně se hledají důvody k bojkotu, a služka byla dokonce natolik sprostá, že první okruh se mnou obklusala ona, preventivně. A v dalších už to byla nuda a šeď.

     A to jedno obcválání, přidané jako bonus, mě tedy fakt nedojalo. A ani pytlík plný mrkve od služčiny maminky, s důsledným připomenutím, že je fakt POSLEDNÍ, protože už ráno mrzne a záhonek je již vypleněný.

     Tak snad existují supermarkety, ne?
     Frostova maminka také dodává jablíčka, a ukončení zásobování neavizuje.

     A vrátili mi martingal, sakra. Že prý bebí na břiše už bude co nevidět minulostí a že už není důvod omezovat vše, co se do podbřišníku zapíná.

     A pak že nemám těžký život!

     Váš chudáček koníček 

WP_20151012_008   WP_20151012_004




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: