neděle 18. října 2015

     To zase bylo keců, kvůli dekám.
     Tak přece se nepřestaneme válet jen kvůli tomu, že na sobě nosíme trapné deky.

     Navíc tyhle barvy už dávno přestaly být trendy, minimálně by se nad tím měla její milost služka zamyslet, abychom si na pastvině navzájem nedělali ostudu.

     A ty její hloupé manévry s kýblem… Jako chápete situaci: ona si nářadí nosí v bílém kyblíčku s modrým proužkem. A čí jsou bílé kyblíčky s modrým proužkem? Resp. co se v bílých kyblíčcích s modrým proužkem nosí chudáčkovi koníčkovi?

     Správně, večeře. Anebo snídaně, záleží na situaci. Vlastně i úplatky, vzato do detailu, takže jablíčka, mrkvička, pečivo a další dobroty. Ale rozhodně ne kladivo a hřebíky!

     Takže bylo naprosto irelevantní, když nás její milost služka odbývala hlášením, ať už laskavě táhneme do pryč, že tam u ní nemáme co dělat a že jí akorát překážíme.

     Je blbá. Kdyby totiž ona sama neměla ruce, také by se do kýble dívala jeho převrácením čumákem, takže veškeré její stížnosti byly naprosto scestné!

     Nicméně počasí vyrukovalo s optimální formou bojkotu, kdy na práci bylo už docela hnusně, i když vlastně zase tak hnusně nebylo, protože pro nás to bylo vlastně docela ideální, něco mezi „mouchy už lítat nemůžou, ale na promoknutí to není“.

     A že jsem jí zašlápl do země vrták?

      Nebyla u toho, takže to nemůže vědět na 100%, jak ona tvrdí. Zase takový pitomec nejsem, abych si neuměl opatřit důstojné alibi.

     Váš chudáček koníček

WP_20151018_002




(nebude zveřejněn)


Opište text z obrázku: